Nových sedm divů světa – v této anketě z roku 2007 zabodovalo rovněž mauzoleum Tádž Mahal v indické Ágře. Monumentální pomník, který nechal v 17. století vystavět indický mogul Šáhdžahán na památku své předčasně zesnulé ženy Mumtáz Mahal, se logicky těší obrovskému zájmu turistů z celého světa. Je jich tolik, že úřady byly nuceny zavést návštěvnickou restrikci. Konkrétně jde o to, že vstupenka do areálu už nebude celodenní, ale pouze tříhodinová!

Pro mnoho lidí se mauzoleum Tádž Mahal stalo symbolem Indie. Od roku 1983 je tato památka součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ročně ji navštíví kolem sedmi milionů návštěvníků, tj. cca 50 000 lidí denně.

mauzoleum Tádž Mahal

Bílý mramor ničí nejen smog

Restrikcí chtějí indické úřady zamezit přelidnění areálu. Velký počet turistů totiž nemá na stav památníku dobrý vliv. V kombinaci se smogem vznikají škody na bílém mramoru, z nějž je mauzoleum Tádž Mahal (mapa) postaveno. Nová regulace, spočívající v časovém omezení vstupenky, má slavné památce alespoň částečně ulehčit. „Tento krok by měl zmírnit přetížení uvnitř mauzolea, zabránit turistům, aby se v areálu zdržovali zbytečně dlouho, a také usměrnit davy u bran. Řekli jsme si, že tři hodiny by na prohlídku měly být dostačující. I pokud se budou turisté procházet klidným tempem,“ uvedl archeolog Bhuvan Vikram.

Pohyb návštěvníků bude správa areálu monitorovat během hlavní i vedlejší sezóny. Uvidí se, zda bude zapotřebí ještě nějakého vylepšení. Co se týče předchozí regulace, která měla nastavit maximální počet indických návštěvníků na 40 000 denně, ta nakonec zřejmě nevejde v platnost.

Opozdilci si povinně koupí další vstupenku

A jak bude aktuální restrikce realizována? Vstupenky budou kontrolovány nejen u vstupu, ale taktéž u východu. Pokud by se ukázalo, že turisté v areálu strávili déle než tři hodiny, budou nuceni koupit si nový lístek. Pakliže bude tato strategie fungovat, nebude se podle Vikrama zavádět limit na maximální počet návštěvníků. Ten byl představen začátkem letošního roku.

Za vysokým počtem turistů stojí nejspíš i velmi nízká cena vstupenky. Zahraniční návštěvníci platí 1000 indických rupií, což je necelých 320 korun. Lidé z jihoasijských zemí se dovnitř dostanou za 530 rupií, tedy zhruba 170 korun. Nejméně platí Indové — 40 rupií, což je asi 13 korun.

mauzoleum Tádž Mahal

Mauzoleum Tádž Mahal je po ránu růžové

Čím je mauzoleum Tádž Mahal ještě zajímavé? Mimo jiné i tím, že vlivem měnícího se osvětlení během dne nabývá stavba různých barevných odstínů. Ráno je památník narůžovělý, navečer mléčně bílý. Dopadnou-li na něj měsíční paprsky, zbarvuje se dozlatova. Pozorovateli připadá, že se mazoleum Tádž Mahal vznáší mezi nebem a zemí. K tomu přispívají jak proporce stavby a její symetrické členění, tak její zasazení do okolních zahrad s vodním prvkem.

Budova stojí v zahradách a vchází se do ní velkou vstupní branou, symbolizující vstup do ráje. Převyšují ji pavilony završené kupolemi. Od vstupních dveří se schází dolů do krypty se skutečnými hroby, nahoře stojí pouze symbolické sarkofágy (kenotafy). Obraz dokonalé harmonie památníku, jenž se stavěl 22 let (1632–1654), dotváří jeho odraz na nehybné hladině uměle vytvořeného kanálu.

mauzoleum Tádž Mahal

Napište komentář