Devátému měsíci islámského lunárního kalendáře se říká ramadán neboli ramazan. K němu se váže půst, jenž patří mezi pět pilířů islámu. Je aktem víry, výrazem očisty, prohloubení sebeobrazu ve víře, připomenutím boží moci a duchovního spojení s ní. Ramadán 2018 začíná v úterý 15. května (nebo ve středu 16. května) a končí ve čtvrtek 14. června, zatímco v Pákistánu začne zhruba o den později. Co to znamená pro muslimy a zejména pro turisty, kteří budou trávit dovolenou v muslimských zemích?

Na světě žije přibližně 1,8 miliardy muslimů, mnoho jich bydlí také v Evropě. Například muslimská komunita ve Velké Británii čítá cca 3,1 milionu osob. Co se týká oblíbených turistických destinací, ramadán bude nejvíce patrný v Egyptě, Tunisku, Maroku, Spojených arabských emirátech a v menší míře i v Turecku.

Postní období vybízí k usmiřování

Jestlipak víte, že se jedná o původní semitský zvyk převzatý od židů a křesťanů? Mohamed, prorok muslimské víry, zavedl ramadán v roce 624 – k poctění času, kdy mu byl Alláhem seslán Korán. Slavení ramadánu se tedy odvíjí od islámského kalendáře. Ten tvoří dvanáct měsíců, z nichž každý má 29 až 30 dní. To znamená, že islámský kalendář je o 10 až 11 dní kratší než gregoriánský.

V důsledku toho je ramadán každý rok v jiném období. Přestože lze přibližný začátek toho svátku vypočítat, pro jeho přesný začátek je nutné počkat na spatření srpku nového měsíce na obloze. Jinými slovy – začátek ramadánu úzce souvisí s novoluním.

Jak se muslimové musejí chovat během ramadánu? Přes den není povoleno jíst, pít, kouřit ani souložit. Zároveň se doporučuje zdržet se všech nereligiózních projevů, smyslových vzrušení a rozptýlení, vyvarovat se hněvu, vulgární mluvy, pomluv, lží, závisti a ostatních nectností. Toto období je taktéž časem k urovnání sporů a špatných vztahů. Běžným pozdravem je „ramadan mubarak“ nebo „ramadan kareem“.

ramadan kareem

Co muslimové jedí během iftáru?

Půst trvá vždy od úsvitu do západu slunce. Začíná svoláváním na ranní modlitbu (fadžr), která probíhá při úsvitu. Poslední jídlo, servírované před začátkem půstu, se nazývá suhúr. Půst je ukončován svoláváním na večerní modlitbu zvanou maghrib.

První pokrm, který muslimové po skončení půstu jedí, se nazývá iftár. Jeho základem jsou datle a voda či mléko. Tímto jídlem přerušoval půst prorok Mohamed. Po modlitbě maghrib je servírováno mnoho pokrmů, jež se liší oblast od oblasti. Pro země Perského zálivu je typické kuře s rýží, nesmí chybět ovoce ani sladkosti. V současnosti se během iftáru mnoho muslimů snaží dohnat, co během dne zameškali. Je však zvykem (sunnou) stravovat se střídmě.

iftár

Hodinové trvání půstu je závislé na ročním období a na tom, kde se muslim právě nachází. Například loni museli nejdelší půst absolvovat muslimové v Reykjavíku – trval 20 hodin! Naopak v Indonésii, jež se nalézá v blízkosti rovníku, byl o sedm hodin kratší.

Od půstu jsou osvobozeny těhotné a kojící ženy, nemocní lidé, jedinci cestující na dlouhou vzdálenost. Nepostí se ani děti do deseti let. Držet půst je zakázáno menstruujícím ženám a ženám v šestinedělí.

Korán je povinnou četbou

Ramadán je nazýván měsícem radosti a má být obdobím, kdy se věřící navštěvují. Jsou k sobě laskaví a vlídní, jsou štědří k těm nejpotřebnějším a upevňují svou sounáležitost účastí na nepovinných modlitbách. Těch muslimové během ramadánu konají mnohem více než obvykle. Každý věřící by měl stihnout přečíst celý Korán. Ten je rozdělen na stejně dlouhé části, na každý den vychází jedna z nich.

Korán

Nejvýznamnějším časovým úsekem ramadánu je lajlat al-qadr. Muslimové věří, že během této noci byl proroku Mohamedovi poprvé zjeven Korán. Přesné datum není známo. Je řečeno, že je to jedna z lichých nocí na konci ramadánu – v islámské časomíře začíná den západem slunce.

Ramadán končí veselým svátkem íd al-fitr, který připadá na první den desátého měsíce lunárního kalendáře. Na rozdíl od ramadánu v něm muslimové nesmějí držet půst. Íd al-fitr se většinou slaví tři dny a během něj platí povinnost poskytnout pomoc chudým. Nejpozději první den svátku přerušení půstu má věřící muslim darovat almužnu, která má vyvážit jeho neúmyslná pochybení během ramadánu.

V čem ramadán omezuje turisty?

Cizinci a přívrženci jiných náboženství by v muslimských zemích měli dodržovat určitá pravidla. Během ramadánu, respektive v době půstu, by na veřejnosti neměli jíst ani pít, kouřit, žvýkat či se nevhodně, vyzývavě oblékat. Pokud turisté na veřejnosti tato pravidla nerespektují, mohou být upozorněni, pokutováni, v krajních případech jim hrozí i vězení.

Ve většině hotelů to ovšem neplatí, tam se turisté mohou chovat jako kdykoliv jindy. Jestliže v některých ubytovacích zařízeních existují jistá omezení, jsou s nimi hosté obeznámeni předem. V dalších veřejných zařízeních jsou obvykle vytvořeny takové podmínky, aby se bylo možno najíst a napít v ústraní.

Během ramadánu mohou mít některé podniky a noční kluby omezenou otevírací dobu. Přes den nikde (kromě hotelových rezortů) nehraje žádná hudba a alkohol se podává až po západu slunce. Ve městech muslimského světa tedy panuje relativní klid, naopak po západu slunce se v ulicích konají oslavy, hostiny a různé párty, nezřídka včetně živé hudby a vášnivých konverzací na různá témata.

ramadán

V dalších letech začne dříve než letos

Kdy bude ramadán v dalších letech? Tady je tabulka s přibližnými počáteční termíny:

2019: 6. května–4. června

2020: 24. dubna–23. května

2021: 13. dubna–12. května

2022: 3. dubna–2. května

2023: 23. března–21. dubna

2024: 11. března–9. dubna

2025: 1. března–30. března

2026: 18. února–19. března

2027: 8. února–9. března

2028: 28. ledna–26. února

2029: 16. ledna–14. února

2030: 6. ledna–4. února

Napište komentář