Omán se pozvolna mění v turisticky oblíbenou destinaci. Cestovatelé v této zemi obdivují například pevnost Nizwa, která je dokonalým spojením architektury a originálních obranných prvků. Asi i proto je nejnavštěvovanější místní památkou, od roku 2006 zařazenou na seznam UNESCO.

Výhoda je, že Nizwa leží dvě hodiny od Muscatu, metropole a zároveň přímořského letoviska. V něm je rovněž mezinárodní letiště, takže naplánovat výlet (třeba před večerním odletem) není problém a hodně cestovních kanceláří či agentur to dělá. Nizwa je součástí stejnojmenného města, jež patří mezi nejstarší v zemi.

pevnost Nizwa

Dělostřelci měli smůlu

V šestém až sedmém století bylo dokonce tím hlavním. A to díky strategické poloze v pouštní oáze, kudy procházely obchodní cesty. Nizwa sloužila i jako centrum vzdělání, umění i sídlo imámů (tehdy to byli především znalci a učitelé koránu, nikoliv faktičtí vládci jako třeba dnes v Íránu).

Svým bohatstvím však Nizwa (mapa) přitahovala dobyvatele. To přivedlo v roce 1668 sultána Bin Saífa al-Jarúbiho na myšlenku postavit nedobytnou tvrz. Na základy zřejmě použil starší, odhadem už z dvanáctého století. Dominantu představovala vysoká věž, kterou obklopovaly mohutné zdi.

Byly až pět metrů silné, dokázaly čelit i velmi silné dělostřelbě. V době míru pevnost sloužila k obytným účelům. Nejen pro posádku, ale i pro duchovenstvo či šlechtu. Válcovitý tvar věže umožňoval strážím dokonalý rozhled do všech světových stran na hodně velkou vzdálenost.

pevnost Nizwa

Stavba doslova překypovala nástrahami

Nečekaný útok na pevnost Nizwa vůbec nepřipadal v úvahu. Obránci měli dost času se na něj připravit a hlavně aktivovat různé rafinované nástrahy. Nejoriginálnější i nejnebezpečnější byly vražedné díry. Nacházely se pečlivě ukryté v bezprostřední blízkosti hradeb a proudila do nich vařící tekutina. Obvykle voda, ale i olej či datlový sirup. Kdo do nich zapadl, neměl šanci přežít.

Další zradou byly utajené malé otvory ve stěnách. Z nich šlo nepozorovaně střílet i pod strmým úhlem. Ale ani v případě víceméně teoretického průniku dovnitř neměli útočníci zdaleka vyhráno. Kdyby se propracovali k dvoukřídlé bráně u hlavního vchodu a chtěli vstoupit, aktivovali by tím propadlo, ustící do dvoumetrové jámy, z níž nebylo úniku. Uvnitř se navíc u každých dveří nacházely podobně netradičně vymyšlené pasti, obvykle pro jistotu dvě za sebou.

Nizwa

Město Nizwa fascinuje také mozaikami

Ani okna chráněná těžkými železnými mřížemi s hustými žaluziemi nedávala sebemenší šanci dostat se dovnitř. Obránci pak mohli odolávat velmi dlouho. Ve sklepeních měli několik tun datlí a díky množství hlubokých studní prakticky neomezený přísun vody z oázy Falaj Daris. Sloužily jako propracovaný zavlažovací systém v době klidu a prosperity (podle archeologů nejspíš existovaly už v roce 2 500 př. n. l.).

Nizwa je známá jako město mešit, řadí se mezi ně So’al z devátého století, Sultan Qaboos Jama, Ash-Shawathinah in Uqr, Ash-Sharja, Al-Ain, Ash-Sheikh i další. Kromě bohoslužeb jsou za určitých podmínek přístupné, milovníci umění ocení hlavně vnitřní nádherné mozaiky. Ve městě je taktéž spousta trhů. Hodně se prodává keramika – jak ozdobná (především vázy různého tvaru i velikostí apod.), tak k běžné potřebě, například hrníčky i hrnce apod…

keramika ve městě Nizwa

Napište komentář