Chystáte se do Španělska? Pokud ano, s největší pravděpodobností tam narazíte na vyhlášenou místní specialitu zvanou churros. Jedná se o smažené skořicové pečivo ve formě tyčinek hvězdicovitého nebo kulatého průřezu, připravené z odpalovaného těsta. Původní recept byl údajně kdysi dávno dovezen portugalskými mořeplavci z Číny.
Koblihy churros (čti čuros) jsou k dostání nejen v restauracích a kavárnách, ale také v pouličních stáncích. Existují rovněž specializované podniky, říká se jim churrerías. Podle tradice se churros jedí ještě horké, ale samozřejmě to není nezbytně nutné. Přestože se během přípravy doslova koupou v oleji, nejsou vůbec mastné. Nechybějí na stole během svátečních snídaní, například na Nový rok.
Někdy jsou plněné dulce de leche
Odpalované těsto se připravuje z prosáté pšeničné mouky, vody, olivového nebo slunečnicového oleje, cukru a soli. Těstem se naplní válec s pístem a tryskou (zvaný churrero) a z něj se vytlačují tyčinky či spirály s hvězdicovitým průřezem, které se rychle osmaží na rozpáleném oleji dozlatova. Podélné vroubky zvyšují poměr povrchu k objemu, čímž usnadňují prosmažení. Taktéž daly jídlu jméno, poněvadž připomínají rohy ovce iberského plemene churra.
Churros se podávají obalené v cukru se skořicí, případně polité čokoládou či karamelem nebo plněné krémem dulce de leche. Obvykle se servírují s horkou čokoládou, bílou kávou nebo mexickým kukuřičným nápojem champurrado. Koblihy churros jsou populární nejen ve Španělsku, ale i v Portugalsku, Jižní Americe či Karibiku. Někde se jim říká také tejeringos, porras nebo calientes.
Vymysleli churros chudí pastýři?
Existuje několik teorií o jejich původu. Podle jedné z nich churros pocházejí z provincie Zamora. V chladných oblastech Kastilského pohoří hledali ovčáci jednoduchý způsob, jak připravit vydatný a levný pokrm. Smíchali vodu s moukou a vzniklé těsto smažili v železné pánvi nad ohněm. Tehdy churros plnily funkci chleba a chuťově byly neutrální. Když pastevci sestupovali z horských oblastí do vesniček, předváděli jejich obyvatelům své kulinářské umění, a tak se recept předával dál.
Podle jiného vysvětlení objevili portugalští mořeplavci v severní Číně podobný dezert, místními nazývaný youtiao. Recepturu přivezli s sebou do Portugalska a odtud se rozšířila do sousedního Španělska. Někteří badatelé odkazují až do starověkého Egypta. Na stěnách hrobky Ramsese III. jsou vyobrazeny scény z pekárny, v níž otroci smaží v obrovském kotli spirály těsta.
Recept pro celou rodinu
Chcete si churros připravit doma? V tom případě pro vás máme jednoduchý recept. Na těsto si připravte 3 deci vody, 250 g hladké mouky, 2 lžíce cukru krystalu, špetku soli, 5 lžic olivového nebo slunečnicového oleje a 2 rozšlehaná vejce. Na obalení to budou 4 lžíce cukru krupice a lžička mleté skořice. A nezapomeňte na olej na smažení.
Postup:
Do mísy prosejeme mouku, přidáme sůl a cukr. V kastrůlku přivedeme k varu vodu s olejem. Přisypeme mouku a vše hněteme pomocí vařečky do hladké tuhé pasty. Po zhruba dvou minutách odstavíme a necháme vychladnout.
Do vychladlé hmoty postupně vmícháme vejce, aby vzniklo hladké těsto.
Na plochém talíři nebo na kuchyňském válu smícháme cukr s trochou skořice.
Těsto dáme do cukrářského sáčku s hladkou či hvězdičkovou násadkou. Na hlubokou pánev nalejeme větší množství oleje, ohřejeme na 170 °C. Do oleje postupně vytlačujeme malé tyčky. Každou necháme smažit přibližně dvě minuty. Poté je vyndáme a položíme na ubrousky, aby se zbavily přebytečného oleje, a následně je obalíme v cukru se skořicí.
Churros podáváme ihned s tekutou čokoládou nebo kávou.
Přejeme dobrou chuť!
