I když byl sídlem rakousko-uherské dynastie hrad Hofburg v centru Vídně, uvažovalo se vždy o letní variantě, sloužící k vládnutí, ale i odpočinku mocnářů. Nakonec padla volba na místo Schöner Brunnen poblíž metropole. Název se odvinul od ze země vyvěrající čerstvé vody, u které císař Matyáš vztyčil sochu nymfy a kolem ní nechal vystavět lovecký zámeček. Ten byl ale v roce 1683 těžce poškozen Turky. Na nápad znovu ho využít a ještě mu dodat patřičný velmocenský lesk pak přišel Leopold I. Pověřil urbanistu J. B. Fischera von Erlacha plánem na výstavbu rezidence, už pod jménem Schönbrunn, která by krásou a majestátností překonala slavné francouzské Versailles.
Jenomže pak měl Leopold I. důležitější starosti. Za dnešní podobu Schönbrunn vděčí i u nás oblíbené panovnici Marii Terezii. Protože původní tvůrce již nežil, angažovala oblíbeného architekta Nicola Pacassiho, aby dílo dokončil. Ten se mimochodem podílel i na přestavbě Pražského hradu včetně katedrály. Záhy se stal zámek, i jeho okolí, velmi vyhledávaným. Nejen v letní sezóně, byl obývaný celoročně.
Fascinuje skvostnými zahradami
Vladařský lesk mu dodalo narození císaře Františka Josefa I. v roce 1830. Ten si ho možná díky tomu velmi oblíbil (trávil tu většinu času, zvlášť svá poslední léta, a nakonec tu i zemřel). Není se čemu divit. Palác (mapa) má impozantních 1441 pokojů a žádný stejný, každý má jiný styl!
Navíc ho obklopují nádherné zahrady. Pro veřejnost je otevřel Josef II. Jejich podobu, včetně terénních úprav, navrhla již výše zmíněná Marie Terezie. Měly odrážet stejný barokní styl. Architektura a příroda tak měly být vzájemně propojeny, aby působily jako jeden celek.
Za Sisiny komnaty si lehce připlatíte
Schönbrunn se vyplatí vidět nejen zvenku, stejně fascinující je uvnitř. Vstupné činí 24 eur na 4 hodiny. Ženy asi neodolají navštěvě komnat legendární Alžběty Bavorské, zvané Sisi, proslulé krásou, dlouhými vlasy až na zem a štíhlostí. Za tuto bonusovou prohlídku si však zájemci připlatí ještě 6 €… Mimochodem – Sisi trávila hodně času na řeckém ostrově Korfu, konkrétně v zámečku Achilleion.
Tato císařovna byla nejspíš první módní ikonou v historii, muži ji obdivovali, ženy napodobovaly. Její slávu znásobila tragická smrt, když ji v Ženevě probodl pilníkem italský anarchista Luigi Lucheni. Ironií osudu je, že chtěl původně zabít prince Orleánského, jenže ten nepřijel.
Zhlédnete rovněž sbírku kočárů
Schönbrunn ve Vídni je výjimečný i událostmi. V zrcadlové místnosti předvedl šestiletý W. A. Mozart svůj první koncert, možná i proto tu mají děti muzeum. Z jiného soudku je další, Wagenburg, kde jsou vystaveny kočáry. Pýchou sbírky je ten pro korunovaci Josefa II. (1764), váží více než 4 000 kg.
V zahradách se nacházela největší sbírka orchidejí v Evropě, v roce 1900 zahrnovala 25 000 těchto květin z 1500 druhů. Dodnes tu sídlí vídeňské zoo z roku 1752, nejstarší na světě. Atraktivní jsou zahrady Privy, Oranžová či kolonádová budova Glorietta, nyní kavárna.
Schönbrunn přitahuje stále více lidí
Ti, co mají rádi hry s přídechem dobrodružství, uvítají venkovní bludiště. Součástí je labyrint a dětské hřiště Labyrinthikon. V roce 1999 bylo zrekonstruováno co možná nejvěrněji podle historických modelů. Původně ho tvořily čtyři části s pavilonem uprostřed.
Má impozantní rozlohu 1715 m². Lze v něm objevit i všech dvanáct znamení zvěrokruhu. Oblíbenou kratochvílí je sledovat z vyvýšeného místa bloudění ostatních. O tom, jak je Schönbrunn v kurzu, svědčí i skutečnost, že loni zaznamenal nový návštěvnický rekord. Cestu si sem v roce 2017 našlo na 3,8 miliónu turistů, meziročně o 2,1 procenta více.
