Nejen unikátem, ale zároveň i architektonickým skvostem a největší zásobárnou vody v Istanbulu je Yerebatan. Tato cisterna vznikla už ve starověku, aby obyvatelé nezemřeli žízní při dlouhém obléhání nepřátelskými vojsky.

To bylo ostatně v místě, strategicky rozloženém na dvou kontinentech, Evropě a Asii, hodně časté. Původně šlo o malou osadu Byzantion. Oblíbil si ji Konstantin, první křesťanský císař, a v roce 324 sem přesunul centrum své říše. Tím začalo masivní budování trvající šest let.

Spatříte přes tři stovky sloupů

Po dokončení základních staveb a infrastruktury nechal město vysvětit jako Nový Řím, pak si to ale rozmyslel. Dal mu název po sobě – Konstantinopol. Práce ovšem intenzivně pokračovaly i po jeho smrti. Nejvíc se o ně zhruba o dvě století později zasloužil císař Justinián I. zvaný Veliký.

Díky jemu vznikla dominanta Istanbulu, bazilika Hagia Sophia, později přestavěná na mešitu. A rozšířil i Konstantinem vymyšlený systém ukrytých vodních rezervoárů na konečných 60. Kde všude jsou, dnes už nikdo neví, ale určitě nejsou tak úchvatné jako Yerebatan.

Také se mu přezdívá podzemní citadela. Rozměry má impozantní – 140 metrů na délku, 70 na šířku, kapacitu až 100 000 tun vody! Je tu 336 sloupů (v korintském i dórském slohu), vysokých devět metrů, ve dvanácti řadách. Na dvou jsou vytesána hlava medúzy, bájné nestvůry.

Yerebatan

Místní sem chodili lovit ryby

Po dobytí Istanbulu přestali Osmané cisternu využívat. Přešli na jiný systém. Yerebatan postupně upadl v zapomnění a chátral pod povrchem. Nalezl ho až mezi roky 1544 až 1550 francouzský přírodovědec a topograf Peter Gyllius, který prováděl průzkum v ruinách města a hledal památky z byzantské éry.

Prý mu Yerebatan ukázali místní. Ti si totiž nad cisternou vybudovali studny. Navíc zjistili, že v ní žijí ryby, a vydávali se tam s loďkami na lov. Naštěstí si poté, co byla znovuobjevena, úřady uvědomily její historický význam. Za sultána Abdulhamida II. (1876–1909) byla důkladně renovována.

Nicméně veřejnosti byl Yerebatan zpřístupněn až 9. září 1987! Voda do něj přichází z Bělehradského lesa (asi 20 km vzdáleného), odkud vede jeden vchod. Druhý, umístěný v domečku naproti mešitě Hagia Sopfia, je logicky používanější, jelikož míří přímo do nejzajímavější části.

Yerebatan

Yerebatan si zamilovali rovněž filmaři

Spolu se stoupajícím zájmem turistů přibývalo vylepšení, která měla za úkol je ohromit. To se povedlo. Dnes lidé mohou vystoupat na vyvýšenou plošinu a obdivovat památku z výšky, sledovat různobarevné ryby plující pod hladinou nebo atraktivně nasvícené sloupořadí.

Na až 5 metrů silné zdi se odráží vybrané scenérie i obličeje návštěvníků. Do toho se ozývá hudba. Navíc je tu příjemná teplota, takže sem lze utéct před vedrem rozpálenými ulicemi Istanbulu. Vstupné je 20 tureckých lir (asi 90 korun), Yerebatan má otevřeno od 9:00 do 18:30.

Je pochopitelné, že tak podivuhodná stavba neušla pozornosti filmařů. Natáčel se zde jeden z dílů Jamese Bonda a další úspěšné snímky. Zavítali sem i mnozí známí politici včetně amerického prezidenta Billa Clintona…

Yerebatan

Napište komentář