Korint patří k nejstarším městům Řecka, zmiňuje se o něm už Homér. Podle mýtů byl jeho prvním králem bájný Sisyfos. Tomu se – na krátký čas – podařilo přelstít jak nejvyššího boha Dia, tak vládce podsvětí Háda. Byl také za svou drzost patřičně potrestán. Do konce věků musí tlačit kámen do kopce, aby se pak zase svalil dolů.

Korint (mapa) mohl v době své největší slávy konkurovat metropoli, Aténám, odkud je vzdálen jen asi 80 km. Pokud budete v Aténách trávit prodloužený víkend nebo dovolenou, lze se do Korintu – a jeho okolí – vydat na pestrý jednodenní výlet…

Korint

Přesunuli ho kvůli zemětřesení

Dnešní Korint je však od toho starověkého vzdálen tak 5 až 7 km. K přesunutí došlo v roce 1858 po zemětřesení. To zde hrozilo hodně často, první zmínka o něm je už z roku 375. Další se pak opakovala například v letech 1928 a 1981… Ostatně – tento rok byl pro další rozvoj města klíčový.

Domy se začaly stavět z pevného betonu, aby mohly otřesům odolat. Většina má nevzhledný tvar, současné město prostě ničím nezaujme. Prohlídky tak zpravidla začínají v původním, tedy v tom, co z něj zbylo. Stojí za zmínku, že tu vznikly isthmické hry, předchůdkyně olympijských.

muzeum

V Apollonově chrámu (z 5. století před Kristem) zůstalo stát sedm sloupů. Na fóru z římské éry je umístěn posvátný pramen Peiréné – zakrytý mříží – a mramorem dlážděná Lechaionská cesta vedoucí k přístavu. Je tu i muzeum, vystavuje na místě nalezené sochy, mozaiky, reliéfy a podobně. Nechybí ani divadlo.

Korint

Stavitelé nemysleli na budoucnost

Korint byl důležitým přístavem a z toho těžil, přestože náklad bylo nutné z lodí pracně překládat na druhou stranu šíje. Menší lodě tahali dělníci po válcích. Zkrácení cesty (asi o 700 km), které zabralo obeplutí Peloponéského poloostrova, chtěl průplavem vyřešit už Caesar či Nero.

Ten se dokonce stříbrnou lopatou symbolicky sám pustil do práce, ale dílo kvůli vpádu Keltů nedokončil. K tomu došlo až mnohem později, v roce 1893. Délka kanálu je 6 346 m, leží na úrovni moře, nejsou třeba zdymadla. Zaujmou hlavně boční, až vertikální stěny vysoké 90 m.

Korint

Stavitelé jen nevzali v úvahu vývoj lodní dopravy. Pro dnešní tankery je Korintský průplav prostě příliš úzký i mělký. Navíc téměř kolmé srázy občas způsobí sesuvy půdy. Je proto mnohem víc využíván jako atrakce pro turisty. Vyjížďka opravdu stojí za to, jde o světový unikát.

Korint se proměnil v sídlo neřesti

Místní už od starověku uctívali Afroditu, nejstarší ze všech starořeckých bohů. Podle legendy se zrodila z mořské pěny oplodněné genitáliemi Urana, prapůvodního vládce nebes. Do vody je odhodil Kronos, Diův otec, když mu je předtím uříznul a pak ho rozsekal srpem.

Korint

Afrodita byla bohyní lásky a tím, že ji místní přijali za svou, se Korint stal známý neřestností. Radovánky s chrámovými prostitutkami (i prostituty) byly běžné. Básník Horatius napsal verš: „Non cuivis homini contingit adire Corinthum.“ (Ne každý si může dovolit pobyt v Korintu.)

Stejně jako dnes nebyla prodejná láska levnou záležitostí. Později, ve snaze potlačit chlípnost, zde sv. Pavel založil kostel a začal šířit křesťanské evangelium. Součástí Nového zákona jsou jeho Listy Korintským, kde si mimo jiné stěžuje na upadající mravnost.

Loutraki

Blízké město Loutraki přitahuje i revmatiky

Oblíbeným cílem výletů je rovněž nedaleké městečko Loutraki (mapa), kde vyvěrají teplé (31 °C) i studené prameny. Voda z nich se čerpá, balí a prodává v celém Řecku. Léčí tu žaludeční, ledvinové, žlučníkové, ženské choroby, revmatismus, ale i další onemocnění.

Loutraki

Kdo je zdráv, může navštívit krásné pláže, od roku 1987 označené prestižní Modrou vlajkou. Ti, co mají rádi zvýšený adrenalin, zavítají do vyhlášeného kasina, patřícího k největším v Evropě. I proto bývá často odjezd zpátky do Atén naplánován až na pozdní večerní hodinu…

kasino

Napište komentář