Podzim je ideální k návštěvě historických památek a budov. Za nimi jsme se tentokrát vypravili do Rakouska, kde najdeme jeden z nejstrašidelnějších hradů v Evropě – Moosham. Je vzdálený cca 130 km od Salzburku, například z Brna je to přibližně 500 km. Kdo vyjede ráno, může být kolem oběda na místě. Až do večera lze obdivovat nejen stavbu samotnou (je majestátní, zachovalá a krásná), ale i výhled z výšky asi 1000 metrů na štíty štýrsko-korutanských Alp.
Moosham (mapa) pochází už z římského impéria. Podle nalezených latinských nápisů tu stála strážnice. Ta se ve třináctém století změnila na mohutný hrad. Zatímco většina míst s mrazivou pověstí působí už z dálky ponuře, zanedbaně, Moosham se reprezentativně tyčí vysoko nad zemí.
Popravili zde stovku žen
Veškeré hrůzy se skrývají uvnitř. Probíhaly zde totiž masové hony na čarodějnice, které byly mučeny a popraveny. Jen mezi lety 1675 až 1689 tu skončilo pod sekerou kata sto žen. Jejich duše prý neodešly, ty nevinné zůstávají. To potvrzují i pracovníci hradu, nejedná se prý o pouhou atrakci.
I v soukromí přiznávají, že mívají při prohlídkách nepříjemné pocity. Cítí třeba mrazivý dech v zátylku, slyší kroky v prázdné místnosti. Těžké dveře se náhle samy od sebe přibouchnou. V pokoji, kde bydlel hlavní mučitel, se jich zmocní pocity smutku a bolesti, až fyzické.
Jeden z průvodců říkal, že kdykoli tam vejde, bolí ho pravá ruka. V noci bývá slyšitelné noční vytí zvířat. Pár odvážlivců, co šli za jejich zvukem, na místě, odkud se ozýval, nenašli nic. To vedlo ke vzniku fámy, že v okolí hradu Moosham řádí vlkodlaci a trhají různá hospodářská zvířata.
Pověst pochází z let 1715–1717, kdy k tomu opravdu docházelo. Nakonec ale byla místo monstra odhalena tlupa pytláků převlečených za vlky. Ovšem ještě předtím se některé pátrací skupiny nikdy nevrátily zpět. Spíš se ale staly obětí zločinců než nadpřirozených jevů.
Kde se berou krvavé skvrny?
Lidská představivost ovšem neustala a pověsti přetrvávají až do dnešních časů. Je jasné, že ani zde, jako u každého strašidelného hradu, nesmí scházet duchařská legenda. Prý se hradní pán a jeho bratr zamilovali do jedné dívky. Protože se neuměli dohodnout, došlo k souboji.
Při něm zahynuli nejen oba muži, ale i nešťastná děva. Ta se totiž pokoušela klání zabránit a nějak se asi připletla do cesty. Od té doby se na nádvoří hradu Moosham zjevují tři mlhavé přízraky – dva černé, jeden bílý. A tak to prý bude, dokud se oba rivalové neusmíří.
Záhadou ale je, že mnoho návštěvníků při odchodu ukazuje kustodům fotografie z mobilu, s různými, až jakoby krvavými skvrnami. K tomu dochází často. Žert je tak nepravděpodobný, stejně jako následná úprava snímku. A autoři nestojí o publicitu, což bývá hlavním motivem.
Moosham okouzlí obrazy i zbraněmi
Pokud jde o samotnou historii, hrad byl v roce 1790 uzavřen a ponechán osudu. Zřejmě by se z něj stala ruina. Naštěstí si ho hrabě Hans Nepomuk Wilczek koupil a zrekonstruoval do původní středověké krásy. Takže i ten, koho nezajímají strašidla, má rozhodně co obdivovat.
Jsou tu nádherné sbírky obrazů, zbraní, historických předmětů. Je to určitě hezčí pohled než do mučicí místnosti, kde je kromě přístrojů prý stále všudypřítomný vliv nadpřirozených sil. V každém případě – kdo se na Moosham v sousedním Rakousku vypraví, nebude litovat…