Kdo si myslí, že Paříž, jedno z nejnavštěvovanějších měst světa (pojmenované po galském kmeni, nikoliv po princi Parisovi, který rozpoutal Trojskou válku) nemá tajuplná místa, ten se mýlí. Navíc se tu 30. prosince 1902 odehrála jedna z vůbec největších záhad historie.
V jednu hodinu ráno se, neznámo proč, zastavily všechny hodiny ve městě (kromě poháněných pružinovým strojkem). A navíc i Foucaultovo kyvadlo, to potvrzuje otáčení Země. V atmosféře ani zemské kůře nebyly zaznamenány žádné anomálie. Náhoda se dá také zcela vyloučit.
Flamelův dům stojí nedaleko Pompidou
Existují svědectví spousty lidí, které v tu dobu probudily pocity závratě a nevolnosti. Odborníci se shodli na tom, že k nějakému neobvyklému geofyzikálnímu jevu dojít muselo. Ale k jakému a co ho způsobilo, to nevědí. A v úžasu nad tímto jevem zůstávají stát vědci i v dnešní technické době.
I když nevysvětlitelná událost stojí za připomenutí, nelze ji spatřit, tudíž se vrátíme k tématu Tajuplná místa. Jedno je spojené s postavou, jež se objevila v prvním díle Harry Pottera, Nicolasem Flamelem, vynálezcem kamene mudrců, který dokázal vytvořit elixír života, prodlužující mládí.
Zároveň uměl měnit běžné kovy na zlato, dokonce obnovit životní funkce právě zemřelé bytosti. Pro skeptiky je to báje, ale Flamel opravdu žil (1330–1418) a zabýval se alchymií! A na sklonku života náhle nesmírně zbohatl. V ulici Montmorency u Centre Pompidou si pak postavil dům.
V současnosti v něm sídlí restaurace
Dnes je nejstarší dochovaný v celé Paříži. Nesloužil ale jen jemu, stal se z něj totiž filantrop. Na fasádě stále visí původní deska, zvoucí nemocné či opuštěné, aby uvnitř našli útočiště. To zde dnes ovšem místo nich naleznou hladoví hosté, slouží jako oblíbená restaurace.
Majitelé se možná nechali Flamelem – pokud jde o dobročinnost – inspirovat (ten nechal zbudovat i několik nemocnic a útulků). Ceny jsou na prestižní polohu hodně příznivé, polední menu lze pořídit kolem 25 eur (pokud nezdražilo) a jídlo je, jak jinak ve Francii, velmi chutné.
Obelisk zaujal rovněž spisovatele Dana Browna
I další tajuplná místa se dočkala románového zpracování. Dan Brown ve slavné knize Šifra mistra Leonarda zmiňuje bílý obelisk, většinu dne skrytý v temnotě chrámu Saint-Sulpice (na úvodním snímku). Stavitelé ho projektovali tak, aby plnil funkci zvláštních slunečních hodin.
Z neznámých důvodů totiž slouží svému účelu pouze v pravé poledne tím, že na něj dopadá světlo z okna naproti. Slouží i jako znamení kostelníkovi, aby naplno rozezněl zvony druhého největšího kostela Paříže. Ta je ale zajímavá i pod zemí – díky katakombám a kostnicím.
Mezi tajuplná místa patří i nenápadná kostnice
Ty nejznámější na náměstí Denfert-Rochereau jsou plné turistů. Jen málokdo však ví o nenápadné, v malé zahradě vedle kostela Saint-Séverin. Při prohlídce ostatků zemřelých někteří jedinci popisovali lehké, ale ne nepříjemné mrazení, jakoby s nimi duše chtěly navázat kontakt.
Jednu z dominant Paříže, Montmartre, navštíví asi každý. Ale na stejnojmenný hřbitov zavítá jen málokdo, přitom je největší ve městě.
Má v sobě velký kus historie a tajemnou atmosféru. A jsou tu náhrobky mnoha slavných osobnosti (mapa), včetně našeho malíře Václava Brožíka…
