Pouhých devadesát minut jízdy autem či autobusem dělí slavná italská města – Benátky a Veronu. První nejspíš velmi dobře znáte, navíc jsme vám ho v našem TravelPortal.cz Magazínu opakovaně představili. Dnes se soustředíme na to druhé, které je o něco menší a neleží u moře. Verona, respektive její historické centrum, je od roku 2000 součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. A při vyslovení názvu města se mnohým jedincům vybaví světoznámá divadelní hra Romeo a Julie.
Anglický dramatik, básník a herec William Shakespeare (1564–1616) totiž právě do města Verona (mapa) zasadil děj jedné ze svých nejznámějších tragédií. Většina turistů tudíž nadšeně míří do ulice Cappello, kde stojí středověký Juliin dům (Casa di Giulietta) a před ním její socha. Co na tom, že zde žádná Julie Kapuletová nikdy nebydlela. Fotku odsud musí mít zkrátka a dobře skoro každý!
Obří aréna v létě hostí divadelní festivaly
Území, na němž se Verona rozprostírá, bylo osídleno už v pravěku. Mnohem hmatatelnější je však skutečnost, že Gaius Iulius Caesar Octavianus, první císař římské říše, zde nechal postavit velkolepý amfiteátr. Ten byl dokončen až zhruba patnáct let po jeho smrti – za císaře Tiberia, tedy někdy kolem roku 30 našeho letopočtu. Aréna v jižní části historického centra má rozměry 139×110 metrů a je – po římském Koloseu a po amfiteátru v Capui nedaleko Neapole – třetí největší na světě.
Kdysi pojala až 30 000 diváků a odehrávaly se v ní gladiátorské zápasy, posléze i veřejné popravy či býčí zápasy… Zemětřesení v roce 1117 přečkala pouze čtyři pole ozdobné vnější stěny s mramorovým obkladem. Vnitřní dvoupatrové arkády se 74 oblouky však zůstaly zachovány, stejně jako vnitřek arény. V ní se v současnosti konají divadelní představení, v létě dokonce festivaly.
K ozdobám města Verona patří i socha slavného básníka
Největšímu významu se Verona těšila ve středověku. Zbohatla hlavně díky obchodu a hedvábnictví, městská práva získala někdy kolem roku 1100. Ovšem kvůli zmíněnému zemětřesení, k němuž došlo o 17 let později, musela být většina kostelů a veřejných budov přestavěna. Ve 13. století se chopil vlády rod Scaligerů, který město velmi zvelebil. Počátkem 14. století na jejich dvoře – v době svého vyhnanství – pobýval básník Dante Alighieri. Svůj Ráj, poslední část Božské komedie, věnoval z vděčnosti Cangrandovi I., tehdejšímu vládci. Mimochodem – Alighieriho sochu můžeme obdivovat na náměstí Piazza dei Signori.
Středem historického města je ovšem Piazza delle Erbe (Zelný trh) s podlouhlým tržištěm na místě římského fóra. Nechybějí ani fotogenické měšťanské domy a paláce ze 13. až 17. století. Uprostřed náměstí stojí Capitello, pavilon se čtyřmi sloupy, pochází ze 16. století.
O kus dál vaší pozornosti neunikne Madonna Verona, fontána s římskou sochou (na úvodním snímku), a poté spatříte sloup s benátským lvem. Naprosto nepřehlédnutelná je budova Palazzo della Ragione (z konce 12. století) s 84 metrů vysokou věží Torre dei Lamberti.
Romantikům se zavděčí nádherná zahrada
Obdivovatelé skvostných památek rozhodně zamíří do severní části města, kde stojí Duomo S. Maria Matricolare, mohutná katedrála z 12. století. Okouzlí vás už zvenčí, ale neváhejte vejít! Pozoruhodnou perlou interiéru je Tizianův obraz Nanebevzetí! Je součástí první kaple vlevo (Cappella Cartolari-Nichesola).
V západní části města Verona si nenechte ujít úchvatnou baziliku San Zeno Maggiore. Ta vyrostla již v 5. století nad hrobem prvního veronského biskupa, sv. Zena.
Vstoupíte-li dovnitř, pokocháte se pohledem na sochy a fresky, převážně z 13. a 14. století. Ke kostelu přiléhá mimo jiné i rajský dvůr z téhož období.
Směrem na východ od středu města se tyčí palác Giusti z druhé poloviny 16. století. Mimo jiné vás nadchne velkou terasovitou zahradou umožňující krásné výhledy na centrum. Vstup do zahrady Giardino Giusti činí 7 €, skupiny nad 15 osob získají slevu 2 eura na každého jedince. Otevřeno je od devíti hodin od rána až do sedmi do večera (v létě dokonce až do 20 hodin). Zavřeno je pouze 25. prosince.
Nejstarší most nese název Ponte Pietra
Městem Verona protéká řeka Adige (česky Adiže), tudíž je logické, že zde najdeme i několik atraktivních mostů. Jmenujme alespoň dva. První nese název Ponte di Castel Vecchio neboli Ponte Scaligero. V době svého vzniku, tedy ve 14. století, byl světovým rekordmanem, co se rozpětí týče (48,70 m). Jeho celková délka představuje 120 metrů. Přímo navazuje na Castel Vecchio, což je pevnost, v níž nyní sídlí muzeum s obrazy, freskami a středověkými artefakty.
Druhý most se jmenuje Ponte Pietra neboli Pons Marmoreus (na následujícím snímku), dokončen byl v roce 100 před naším letopočtem. Tudíž je nejstarší ve městě. To je od notoricky známých Benátek situováno směrem na západ a kromě toho, že je menší, je i levnější.
A na závěr dovolte tip z tak trochu jiného soudku. Máte-li rádi kvalitní víno, nezapomeňte ochutnat některé z místních. Oblast Benátsko, v níž se Verona nachází, je totiž proslulá největším množstvím odrůdových vín v celé Itálii…
