Atlantidu, legendární kontinent, kde sídlila vysoce vyvinutá civilizace, úrovní převyšující vše kolem, hledají lidé marně od roku 360 př. n. l., kdy ji ve spisech zmínil antický filozof Platon. Aktuálně se polemizuje o tom, že se jedná o zaplavené řecké město Pavlopetri. Proč? Tady jsou souvislosti!
Podle Platona se Atlantida měla potopit po přírodní katastrofě – ale více než 9 000 let předtím! Problém je, že detailně vylíčil kulturu, státní zřízení, vzhled metropole, včetně Poseidonova chrámu (po jeho synu Atlantovi byla také pojmenována). Ale o poloze jen zmínil, že Atlantida ležela až za tzv. Heraklovými sloupy, dlouhá tisíciletí považovanými za konec známého světa.
Básnili o ní pouze Platon a Solon
Podle Římanů na sloupech bylo dokonce varování Non plus utra (Dál už nic není). Ve skutečnosti šlo o Gibraltarský průliv, bránu do Atlantického oceánu (po Titánu Atlasovi, podepírajícímu nebeskou klenbu). Je ale druhý největší, omývá břehy Ameriky, Evropy, Afriky, Antarktidy.
To částečně vysvětluje, proč se Atlantidu stále nepodařilo najít, oblast je prostě hrozně velká. Mnozí si dokonce myslí, že existovala jen ve fantazii Platona. Kromě něj a před ním řeckého básníka Solona, z jehož líčení asi vycházel, se o ní nikdo z tehdejších historiků ani slovem nezmiňuje.
Zato popsal Atlantidu důkladně. Včetně rozměrů, umístění budov, s takovým vymýšlením by se asi neobtěžoval. Žádný z dosud nalezených objektů jim neodpovídal. Nově se spekuluje o tom, že jde o město Pavlopetri (všechny snímky v příspěvku zachycují právě tuto lokalitu). To ale objevil námořní geolog Nicholas Flemming už v roce 1967!
Jen se na něj pozapomnělo. Mělo téměř kompletní městský plán, včetně ulic, budov, hrobek. Stály tu dvoupodlažní domy se zahradami, chrámy, vodohospodářský systém byl na nevídaně vysoké úrovni. Vyspělost a sofistikovanost dávnověkého sídla vědce doslova šokovala.
Proč je existence Pavlopetri obestřena tajemstvím?
Muselo mít dlouhou tradici osídlení – až pár tisíciletí! A podle všeho přišel zánik nečekaně a náhle. I to odpovídá legendě o Atlantidě. A založení teoreticky mohlo sahat až do doby, kdy měla údajně existovat. Najdeme tu ale zásadní nesrovnalosti. První je místo, kde se Pavlopetri (mapa) nachází.
Leží totiž kousek od vesnice Pounta na jihu Peloponéského poloostrova, tedy před Heraklovými sloupy, ne za nimi. Nicméně historici si vůbec neumějí vysvětlit, proč o tak vyspělé civilizaci, schopné na svou dobu unikátních stavebních prací, není nikde v análech ani zmínka!
Navíc šlo o dobře zmapované území, do Atén to je přes 300 km! Pavlopetri (video) se potopilo zřejmě kolem roku 1000 př. n. l., což není éra, o které bychom neměli dost informací. Doba zániku odporuje ovšem té udané Platonem. I to je další argument, proč nemohlo jít o Atlantidu.
Díky robotům se možná dozvíme mnohem víc
Zkoumání Pavlopetri (podle dvou známých křesťanských světců, původní jméno nikdo neví) se masivně zrychluje. Panují obavy ze zničení naleziště. Čelí špinavé vodě i zlodějům, co se snaží ukrást cennosti. A o tom, že jich je pod vodou stále dost, badatelé nepochybují!
Zatím se nalezly velké nádoby z hlíny, sochy, různé nástroje. Dalšímu zkoumání mají pomoci speciální roboti. Ti se dostanou tam, kam lidé nemohou, a mohli by pomoci objasnit jednu z největších záhad podmořské archeologie – kdy město Pavlopetri vzniklo a co ho zničilo.
