Tanzanie se stává čím dál populárnější destinací. Není divu – je tam 10 národních a dva mořské parky, 31 zvířecích rezervací. Navíc přírodní rarity jako kráter Ngorongoro či Kilimandžáro, nejvyšší hora Afriky. Trochu ve stínu zůstává vulkán Ol Doinyo Lengai.
Je výjimečný tím, že jeho láva obsahuje velké množství sodíku. V okolí se sice nalézají i další podobné útvary (Kerimassi, Embagai, Gelai či Kitumbeine), ty jsou ale vyhaslé. Zato Ol Doinyo Lengai začíná v poslední době docela „zlobit“. Svým způsobem se jedná o časovanou bombu…
Hora Bohů skýtá úžasný výhled
Vulkanologové, kteří Ol Doinyo Lengai sledují, zaznamenali zvýšené emise popílku. A také menší zemětřesení a stále se rozšiřující trhlinu na západní straně vrcholu. To všechno jsou podle nich typické známky vulkanické deformace. Signalizují brzkou erupci, možná i v řádu několika týdnů…
Zatím ale bezprostřední nebezpečí nehrozí, takže lze na tuto jedinečnou sopku vylézt. Výstup zabere čtyři až šest hodin, podle kondice. Chodí se obvykle až o půlnoci. Přes den je velké vedro. Třeba u blízkého jezera Natron (na úvodním snímku) „zimní“ teploty šplhají přes 40 stupňů ve stínu!
Další důvod je ve vychutnávání mimořádného zážitku, který představuje pozorování východu slunce z výšky 2 960 m n. m. Nikdo se asi poté příliš nediví, že překlad názvu Ol Doinyo Lengai znamená v jazyce domorodých Masajů Hora Bohů.
Láva má úplně jinou barvu
Leží na severu Tanzanie (mapa), v oblasti s největší soustavou aktivních sopek Velké příkopové propadliny. Láva je z Ol Doinyo Lengai vyvrhována už při relativně nízkých teplotách (asi 500 až 600 °C). Díky tomu vypadá černě, nikoliv červeně až rudě jako všechny ostatní. Po vychladnutí ovšem zešediví.
K jedné z nejvýznamnějších erupcí došlo v červnu 1917, kdy popel padal 48 km daleko. Ale až při velkém výbuchu (1955) se zjistilo, že jde o výjimečnou sodnou sopku, a zájem o ni se zvýšil. O 11 let později ji navštívili dva geologové J. B. Dawson a G. C. Clark.
Ti zpozorovali sloup černého dýmu, který stoupal až do téměř desetikilometrové výšky. Nijak se toho nezalekli, naopak se vydali nahoru. Tam, v samém středu vulkánu, nalezli jámu s kuželovitým otvorem a zjistili, že nepřetržitě propouští šedobílý popel, plyn a prach.
V červenci 2007 došlo k dalšímu výbuchu, který způsobil zemětřesení i v sousední Keni o síle až 6,0 stupňů Richterovy škály. Relativně klidové stádium, v němž zatím sopka letos je, asi nebude, jak už bylo řečeno, trvat dlouho. Takže vypravit se na ni je skvělou šancí, co se už nemusí dlouho opakovat. Po předpokládané erupci bude vulkán Ol Doinyo Lengai zcela jistě uzavřen. Možná i na pár let, podle toho, jak silná bude.
Ol Doinyo Lengai uchvátí i svým okolím
Ol Doinyo Lengai není však jedinou raritou v okolí. Necelých 70 kilometrů odsud leží mezi paleoantropology vyhlášená lokalita Olduvai Gorge se „sbírkou“ lidských stop. Ty jsou staré neuvěřitelných 3,6 milionů let!
V místě Engare Sero je „taneční síň“ s pozůstatky po běhu a chůzi 24 pravěkých lidí. Vědci dokázali zmapovat pohyb všech osob i jejich pohlaví. Zřejmě prováděli nějaký starověký rituál. Jiné vysvětlení postrádá smysl.
K vulkánu a okolí se pořádají spíše dvoudenní výlety (většinou spojené s večeří, výstupem na sopku a prohlídkou zmíněných nalezišť). Vyjíždí se na ně i z keňské metropole Nairobi. Je to paradoxně blíž (jen kolem 300 km) než od pobřeží Tanzanie či k ní patřícího Zanzibaru.