O Egyptě se říká, že kam se kopne motykou, tam se vždy něco najde. I když je to míněno v nadsázce, není daleko od pravdy, nové objevy jsou takřka na denním pořádku. Ovšem jeden z těch nejvýznačnějších se našel pod vodou. Jde o ztracené město Herakleion.
Přestože se o něm zmiňovala řada historiků včetně proslaveného Herodota, bylo považováno za pomalu stejný mýtus jako Atlantida. Nikdy se totiž nepovedlo vypátrat jeho ruiny. To, že by se mohly nacházet pod vodou v zátoce Abúkir neboli Abu Qir (asi 30 km od Alexandrie), nikoho nenapadlo.
Archeolog původně hledal francouzské lodě
Jinak ale bylo prastaré, zřejmě ze 7. století př. n. l. Podle pověsti v něm měla najít azyl Helena Trojská poté, co s Paridem utekla ze Sparty (nebo jím byla unesena). Herakleion objevila v roce 2001 francouzská expedice pod vedením archeologa Francka Goddia vlastně náhodou.
Pátral v nilské deltě po zbytcích francouzských válečných lodí z osmnáctého století. Místo nich našel 64 plavidel z éry starověkého Egypta. A to nebylo všechno! Jak postupně odstraňoval nánosy hustého jílu a písku, odhalil perfektně zachované zbytky dávného města.
To, že jde opravdu o bájný Herakleion, v Egyptě známý jako Thonis, se ukázalo až později, když bylo vyzdvihnuto nad hladinu množství vzácných předmětů s egyptskými i řeckými nápisy a motivy. Tento nález potvrdil tvrzení Homéra, že oplýval nesmírným bohatstvím.
Díky tomu, že spočíval tisíciletí pod příkrovem bahna, našel se téměř neporušený (video). Vědce uchvátily obří sochy bohů, největší má úctyhodnou výšku 3,6 metru. Také provedli 3D rekonstrukci, z které zjistili, že se město rozkládalo na několika ostrůvcích.
Herakleion vydá ještě hodně tajemství
V centru se nacházel obrovský chrám zasvěcený tehdy nejvyššímu bohu Amonovi, obklopený sítí průplavů a kanálů. Několik staletí šlo o nejvýznamnější přístav Středomoří. Pak ale jeho roli převzala Alexandrie. Tím Herakleion ztratil mnoho ze svého významu, ale stále existoval.
Zkáza nastala až v osmém století a mohlo za ni nestabilní podloží v kombinaci se slabším zemětřesením. Ostrůvky, na nichž se Herakleion nacházel, se rozdrolily a propadly takřka přes noc čtyři metry pod hladinu. Protože v té době už město nebylo významné, zapomnělo se na něj.
Nesmírným štěstím bylo, že se Herakleion (mapa) potopil bez větších škod na budovách i jejich zařízeních. I to, že silná vrstva hornin ho skryla před zraky potápěčů. A navíc dokonale zakonzervovala. Díky tomu bylo ze dna vyzvednuto množství předmětů, význam některých se teprve zkoumá.
Jde například o kamenné desky s hieroglyfy apod. Díky jeho zachovalosti se můžeme dozvědět spoustu věcí o každodenním životě ve starověkém Egyptě. Těch informací je tolik, že bude ještě desítky let trvat, než je všechny dokážou odborníci z různých oborů zpracovat.
