Mnoho lidí se domnívá, že rčení „Vidět Neapol a zemřít“ bylo literární nadsázkou. Ta měla údajně znamenat, že zmíněné italské město je natolik krásné, že ten, kdo ho navštíví, už nic lepšího neuvidí a může se v klidu odebrat na onen svět. Pravda je, jak už to bývá, mnohem prozaičtější…

Rčení vzniklo z toho, že námořníci do přístavu „vozili“ z cest syfilis. Protože se tehdy tato pohlavní choroba nedala léčit, lidé na ni houfně umírali. Neapol (mapa) tak byla opravdu to poslední, co v životě viděli. Město se pyšní památkami z různých historických období. Figuruje na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, nemusí tam však zůstat, ale o tom až dále.

město Neapol

Zdejším patronem je svatý Gennaro

Na příchozí působí Neapol vždy trochu chaoticky. Nemá totiž prvky typické pro středověká města, ale o to víc má unikátních památek a krásnou polohu na břehu Neapolského zálivu. Poblíž najdeme další atraktivní místa – ostrovy Procida, Ischia a Capri. Neapol si právem vysloužila přezdívku „město pěti set věží“.

Certosa di San Martino

Má i největší počet klášterů, kostelů a kaplí v zemi. Dominantou je Neapolský dóm ze čtvrtého století. Dnes má novogotické průčelí z devatenáctého století, gotické portály a interiéry většinou ve stylu neapolského baroka. Kaple ve středu ukrývá bronzovou bustu sv. Gennara, patrona města.

V katakombách se ve středověku nalezly jeho ostatky, včetně nádob s krví, tu odchytila a uschovala neznámá žena. Třikrát do roka, obvykle v květnu, září a prosinci, mění barvu a hustotu, což uvádí tisíce návštěvníků v úžas. Církev pokládá tento paranormální jev za boží zázrak.

katedrála ve městě Neapol

Dohlédnete na sopku Vesuv

K dalším význačným budovám patří klášter a chrám sv. Kláry v srdci historického centra. Musel být zrekonstruován, za války ho zničily nesmyslné nálety spojenců. Za hlavním oltářem je hrob krále Roberta z Anjou a královny Marie Savojské, odpočívá zde i národní hrdina Salvo d’Acquisto.

Piazza del Plebiscito ve městě Neapol

Naproti leží Nový kostel Páně, postavený pro jezuity (1597). Další na „nekonečném“ seznamu je kostel sv. Františka z Paoly na náměstí Piazza del Plebiscito. V Neapoli je prostě vše. Gotické, renesanční i barokní skvosty doplňují budovy z devatenáctého století.

galerie Umberta I.

Třeba galerie Umberta I., skleněná pasáž, byla centrem módy. K nezapomenutelnému panoramatu patří pohled na sopku Vesuv. Je krásná i hrozivá. V roce 79 smetla známé město Pompeje. Podle expertů se probouzí vždy po 2000 letech, takže katastrofální výbuch se nedá nikdy vyloučit.

Pompeje

Palác Caserta konkuroval Versailles

První osada vznikla na území dnešního města Neapol asi v roce 470 př. n. l. Brzy se z ní stalo bohaté a důležité centrum, v roce 326 př. n. l. dobyté Římany. V dalších staletích hostila řadu císařů, kteří v ní s oblibou trávili volný čas. Nic jim tady nescházelo a nechali si vystavět honosné paláce.

Impozantně působí i hrad Nuovo přímo u zálivu. Byl vybudován v letech 1279 až 1282 jako královský palác pro dynastii Anjou. Ta zde vládla dlouho, ale ještě před ní se tu usadili Byzantinci, pak Normané, Španělé i Napoleon Bonaparte. V hradě pobýval Petrarca či Boccaccio.

Castel Nuovo neboli Maschio Angioino

Král Karel III. Bourbonský nechal ve druhé polovině 18. století – poblíž Neapole – postavit palác Reggia di Caserta, co se měl svou nádherou vyrovnat francouzskému Versailles. Má více než tisíc dvě stě místností, sály jsou dodnes přepychově zařízené, stěny zdobené freskami. K objektu patří exotická zahrada vybudovaná v roce 1841.

Reggia di Caserta

Zanevře UNESCO na Neapol?

To ani zdaleka nejsou všechny památky, které zde lze spatřit. Zajímavostí pro gurmány je fakt, že právě tady vznikla dodnes oblíbená pizza Margherita. Recept vymysleli místní kuchaři jako poctu královně Markétě, která tu byla na návštěvě. Prý jí velmi chutnala.

Castel dell'Ovo

Neapol má bohužel i odvrácenou tvář. Jde o nejhustěji obydlené město v Itálii. Do moderních čtvrtí se nastěhovali obyvatelé, co si na čistotu nepotrpí. Odhazují na zem nedopalky, plechovky od nápojů a vše, co nepotřebují. Naštěstí do těchto míst turisté obvykle nechodí…

 

Comments are closed.