Číňané jsou mistři v kopírování věcí z celého světa. Poté, co si firma Huawei postavila doma, na svém kampusu, repliku oblíbeného Českého Krumlova, nyní ve městě Čcheng-tu (neboli Chengdu) otevřeli Muzeum zlomených srdcí, které jako první na světě mělo město Záhřeb v Chorvatsku. Číňané tak od nynějška mohou prožívat porozchodovou bolest znovu, a to na oficiálním místě, v nové galerii.
Jsou zde k vidění osobní předměty, za nimiž se ukrývají životní prohry v podobě zkrachovalých vztahů. Zklamaní a nešťastní lidé je sem sami darovali. A to z celé země. Expozice má ukázat, že nešťastná láska spojuje všechny lidi bez rozdílu pohlaví, věku, národnosti či náboženství. Láska patří ke každému životu už od nepaměti.
Kdo navštěvuje Muzeum zlomených srdcí?
Někteří lidé sem chodí dokonce jako na terapii, po rozchodu se svou láskou. Tvrdí, že jim to pomáhá vyrovnat se se ztrátou. Navíc slzy nejsou symbolem slabosti, nýbrž prožitku. Jedné ženě výstava připomněla hluboké city, které chovala k někdejšímu partnerovi, s nímž prožila prý ty nejkrásnější chvíle. Jenže je rozdělily kilometry. Vzdálenost byla prý pro vztah neúnosná. Proto když na zdi zahlédla napsaný vzkaz „Chybíš mi.“, neměla daleko k slzám.
„Je mi 72 let, ale myslím, že láska se dotýká všech. Je jedno, kolik je vám let, kde se nacházíte ve světě. Tohle se dotýká prostě všech,“ řekla.
Předměty, které mají připomínat vztah, lásku, vášeň, nenávist, pocity štěstí nebo beznaděje, posílají lidé napříč celou Čínou. Muzeum zlomených srdcí toho nabízí k vidění opravdu hodně. Ať už jsou to svatební šaty, dopisy nebo šperky…
Každý si může předměty interpretovat podle sebe, podle svých zkušeností. Každá věc má svůj příběh a také má vyvolat v návštěvníkovi zamyšlení a emoce. „Já a moje bývalá přítelkyně jsme se vyfotili a ve photoshopu jsme se předělali na podobu, jak budeme vypadat v sedmdesáti letech. Jeden obrázek mám já a jeden má ona,“ vzpomíná návštěvník.
Láska dneska není moderní
Kurátor muzea Sü Ťie se nechal při tvorbě výstavy inspirovat muzeem v chorvatském Záhřebu. Tvrdí, že v Číně je Muzeum zlomených srdcí také potřeba, a doufá, že návštěvníkům předá hlubší odkaz.
„V dnešní době je velmi moderní se nezamilovávat. Lidé si myslí, že lásku nepotřebují, protože je na ně vyvíjen tlak každý den, aby vůbec zvládali běžný život, pracovní povinnosti. Proto hledají jiné formy odreagování než lásku. Já si ale myslím, že je potřeba se pořád učit někoho milovat, je to totiž velmi těžké. Každý vztah je jiný, žádný není perfektní. Měli bychom se snažit někoho milovat,“ říká.
„Já si myslím, že v současnosti je vůbec těžké se domluvit na prvním setkání,“ míní jeden z návštěvníků s tím, že každý, kdo zažil rozchod, je opatrnější vůči novým vztahům.
V galerii mohou návštěvníci zanechat také svůj vzkaz ve speciální knize. Mohou tam napsat cokoliv, co je v souvislosti s láskou napadne. Některé zprávy jsou pozitivní, jiné naopak ukazují, jak je pro mnoho lidí těžké na zkrachovalý vztah zapomenout.