Limoges nepatří mezi obvyklé turistické cíle, přestože se od roku 2008 pyšní prestižním oceněním Ville d’art et d’histoire (Město umění a historie). Leží totiž moc daleko od Paříže (asi 400 km) i vyhlášených plážových letovisek jako Nice či Cannes.
V blízkosti dnešního města se kdysi usídlil keltský kmen Lemoviků, později tu Římané založili město Augustoritum. Z té doby se zachovaly zbytky amfiteátru, divadla a lázní. Později, v době stěhování národů, vzniklo na návrší hradiště. Kolem něj se vytvořilo jádro pozdějšího města.
Zdejší kaolin konkuroval čínskému jílu
Byla postavena nekropole, hrad a zároveň klášter svatého Martiala. Ten se stal proslulým střediskem uměleckého řemesla, knižního malířství a zejména emailérství. Limožský email neboli limožský smalt je dodnes světovým pojmem. Věhlasnými se staly i dubové sudy ze dřeva z místních lesů, používané pro produkci koňaku.
Jinak dějiny Limoges (mapa) jsou více než pestré. Jeden čas patřilo známému šlechtickému rodu Anjou, několikrát Angličanům. Když se proti nim (1370) měšťané vzbouřili, dobyl město Eduard z Woodstocku. Ten je známý jako Černý princ, ale tato přezdívka vznikla až pár set let po jeho smrti z neznámého důvodu.
Nechal zavraždit velké množství obyvatel, aby zamezil další rebelii. Odhady se ale různí, jeden pramen uvádí 300, druhý až 3000 obětí. Z tohoto masakru se však město Limoges vzpamatovalo. Časem se opět stalo součástí Francie. Navíc se proslavilo, když nedaleko bylo objeveno naleziště kaolinu, nezbytného pro výrobu porcelánu.
Měl velmi vysokou kvalitu a mohl konkurovat pověstnému čínskému jílu. Této rarity si byl dobře vědom Ludvík XV. Za jeho vlády se výroba porcelánu stala královskou výsadou a bylo na ní různými způsoby závislé prakticky celé obyvatelstvo.
Limoges zaujme katedrálou, nádražím i kostelem
Během Velké francouzské revoluce byl bohužel zničen klášter svatého Martiala. Jinak tu rozzuření revolucionáři ale nenapáchali takové škody. Věděli, že většina obyvatel je „dělnického původu“, a tudíž proti nim – na rozdíl od šlechty – nevystupovali.
V Limoges je mnoho historických i kulturních památek. Nejstarší amfiteátr o rozměrech 116×138 m na místě současného parku Orsay pochází z antiky. Po sv. Martialovi zbyl kamenný most ze čtrnáctého století, nádherný je i most Saint-Étienne či reprezentativní templářský dům.
Saint-Étienne se jmenuje i katedrála ze třináctého století. Jde o trojlodní vrcholně gotickou stavbu s mohutnou románskou věží v průčelí.
Majestátně vypadá gotický kostel Saint Michel des Lions. Ten dostal jméno podle dvou pozdně starověkých kamenných lvů před vchodem. Za oltářem je pozdně gotický náhrobek sv. Martiala. Tento u nás téměř neznámý světec byl prvním biskupem Limoges a je uctíván nejen zde, ale i v Bordeaux, známém centru vína. Zdejší krypta na náměstí Republiky, objevená při vykopávkách v roce 1960, jeho význam potvrdila.
Impozantně působí taktéž nádraží Bénédictins s velkou kopulí z roku 1929. Zvláštností Limoges je, že zde nejsou průvodci. Turisty provázejí dobrovolníci a nadšenci milující své město, říká se jim Greeters. Prohlídka pod jejich „vedením“ trvá obvykle dvě hodiny.