Řím byl v antice nejokázalejší město světa. Hlavně proto, že každý vládce – a že jich bylo – se chtěl stát nesmrtelným. Tím, že postaví monumentální stavbu, která překoná předchozí a vydrží věky. Jednou z výjimečných, jíž se to povedlo, je Pantheon (neboli Panteon).

Je záhadou, jak Pantheon dokázal přežít nájezdy barbarů, kteří vyplenili, co mohli. Ale také fanatických křesťanů. Ti ničili chrámy Jupitera a dalších „pohanských“ bohů a vůbec všechno, co je připomínalo. Bez ohledu na to, že šlo o cenné umělecké skvosty.

Z jakého materiálu je vlastně postaven?

A Pantheon jim musel ležet v žaludku. Sloužil totiž nikoliv jednomu Bohu, kterého oni uctívali, ale všem! Podle toho má také název. Římané byli – pokud jde o víru – tolerantní. Z dobytých území přivezli sošky místních božstev a zde je vystavili. Kdo chtěl, šel se k nim pomodlit.

interiér římského Pantheonu

Možná Pantheon zachránila přeměna na kostel (roku 609). Jenomže ničení památek začalo dávno předtím. Mystici tvrdí, že budova stojí na místě, odkud Romula, bájného zakladatele Říma, vzali do nebe. Díky tomu měla magickou ochranu. Záhadologové nabízí i jiné vysvětlení.

Domnívají se, že pokusy o odstranění proběhly, jen neúspěšně. Je fakt, že složení stavebního materiálu je dodnes neznámé. Tvrdostí ale odpovídá masivnímu modernímu betonu! Odkud vzali tyto znalosti, to asi navždy zůstane záhadou. Stejně jako to, kdy a jak Pantheon vznikl.

Pantheon neboli Panteon

Historici se nemohou úplně shodnout. Většina tvrdí, že ho postavil politik a architekt Marcus Vipsanius Agrippa v roce 27 př. n. l. Pak Pantheon několikrát padl za oběť požáru. Do dnešní podoby ho zřejmě renovoval a prý sám částečně navrhl v roce 120 císař Hadrianus, posedlý architekturou.

Pantheon ukrývá spoustu hrobek

Nejzajímavější částí Pantheonu je obrovitá kupole s dírou nahoře (oculus). Byla největší na světě dlouhých 1300 let a dodnes je jediná, kterou nic nepodpírá. Nahoře není uzavřená, ale i když prší, nikdy ne na lidi uvnitř. Římané prostě byli ve stavitelství machři.

kupole římského Pantheonu

Aby tomu zabránili, vytvořili složitý systém, založený na znalosti fyziky. Funguje dodnes. V Pantheonu jsou uloženy hrobky italských králů, známých básníků, famózního malíře Raffaela Santiho a dalších. Mramorová podlaha s designem geometrických vzorů je stále originální.

busta malíře Raffael Santiho uvnitř římského Pantheonu

Realizace jistě nebyla jednoduchá ani levná. Korintské sloupy (je jich 16, každý váží 60 tun), vysoké skoro dvanáct metrů, byly přivezeny z Egypta (nejdříve cca 100 km po Nilu) přes moře do přístavu Ostia. Odtud pokračovaly po řece Tibeře až do centra Říma. Myslelo se i na detaily.

Pantheon, jeho korintské sloupy a výhled na náměstí Piazza della Rotonda

Díky astronomickým znalostem učenců vždy každý rok, 21. dubna, v den založení města, polední slunce zaplavilo nádvoří jasem. U vchodu, kam se paprsky soustředily, stál sám „osvícený“ cézar, aby se tak připodobnil bohu. Světelný efekt si lze prohlédnout i dnes.

Pantheon stojí v centru, na Piazza della Rotonda (mapa). Vstup je zdarma, ale je nutné připravit se na davy lidí. Nejlepší je zajít tam hodně brzy ráno. A pak si třeba projít půvabnou okolní čtvrť Trastevere a dát si v některé z řady kaváren či cukráren pozdní snídani. O to víc bude chutnat.

římský Pantheon po ránu