Athény podle mýtů založili Kekropové (napůl lidé a napůl hadi). Hledali však bohy za patrony města. Rozhodovali se mezi Poseidonem a Athénou. Král oba vyzval, aby mu nabídli dary. Olivovník bohyně moudrosti se zdál užitečnější než věčný pramen vládce moře, a tak bylo rozhodnuto.
Rozzlobený Poseidon město proklel, aby nikdy nemělo dostatek vody. I když jde o mýtus, je fakt, že s tímto problémem Athény (neboli Atény, anglicky Athens) zápasí dodnes. Jinak jejich písemně doložené dějiny začínají v osmém století před naším letopočtem. Současné hlavní město Řecka však zřejmě vzniklo mnohem dříve, už ve třetím tisíciletí př. n. l.
V Královské zahradě zapomenete na stres
Nošením sov do Athén (toto rčení vzniklo tak, že šlo o posvátné zvíře bohyně, zobrazované všude, rozhodně tam nelétaly jako u nás holubi) by bylo popisování nesčetných památek. Tudíž jen telegraficky. Kdo má rád vykopávky a starověkou historii, navštíví archeologická naleziště, a že jich tu je.
Pro odpočinek se hodí Královská zahrada (mapa) o rozloze téměř 16 hektarů. Spatříte v ní listnaté i jehličnaté stromy atypických tvarů i vysoké palmy. Čeká vás tu nejen relax, ale i pastva pro oči. Stojí zde Zappeion, architektonicky zajímavá budova z roku 1888. Konají se v ní různé mítinky, konference a obřady – oficiální i soukromé.
Hora Lycabettus, nejvyšší zde, nabízí úchvatný výhled na město i Egejské moře. Rostou zde převážně borovice a na dvou vrcholcích najdete kapli sv. Jiří z 19. století, venkovní divadlo a restauraci. Vede sem lanovka ze čtvrti Kolonaki.
Proslulá socha generála na koni vznikla v Paříži
Na centrálním náměstí Syntagma, v jehož středu nepřehlédnete fontánu z poloviny 19. století, je k vidění výměna stráží u hrobu neznámého vojína. V těsné blízkosti stojí neoklasicistní budova Starého královského paláce, od roku 1934 v ní sídlí řecký parlament.
Bývalý parlament, nyní Národní historické muzeum, se nalézá zhruba 500 metrů odsud. Pěšky se k němu dostanete za sedm minut. Před budovou stojí bronzová jezdecká socha generála a hrdiny řecké revoluce Theodora Kolokotronise. Autorem tohoto monumentálního skvostu, vytvořeného v roce 1821 v Paříži, je řecký sochař Lazaros Sochos.
Obdivovatelé staré architektury a fotografové si rozhodně nenechají ujít Athénskou akademii, respektive majestátní neoklasicistní palác, univerzitu a knihovnu z druhé poloviny 19. století. Tuto skvostnou „trilogii“ pro Athény navrhl dánský architekt Theophil Hansen.
Parthenon je dodnes obestřen záhadami
Milovníky historie a zejména starověkých památek jistě zaujme torzo velkolepého chrámu Dia (na snímku), dokončeného po 650 letech, i mramorový chrám Erechtheion z roku 406 před naším letopočtem.
Nejcennější dominantou Atén je pochopitelně Akropole a její hlavní chrám Parthenon. Budí úžas kolosálními rozměry, použitými technikami starověkých stavitelů, co ani v moderní době neznáme, obrovskou rychlostí stavby. Vznikl totiž pod vedením fenomenálního sochaře Feidiase za deset let!
Podle vědců je i dnes nemožné postavit ho znovu přesně se všemi detaily. V americkém Nashvillu to zkusili. Kopie je napohled zdařilá, ale mnoho artefaktů napodobit nedokázali. Největší záhada je, čím chrám osvětlovali. Okna neměl a nenašly se žádné stopy sazí, což vylučuje použití pochodní.
Kdo nejvíce poškodil Athény?
Akropole byla projektována tak, aby odolala i zemětřesení. Zajímavý je taktéž další vývoj Atén. Když si je podmanili Římané (146 př. n. l.), nejen že je nevyrabovali, jak bývalo zvykem. Ctili řeckou kulturu, měli ji za vzor a převzali ji, včetně bohů. Ty jen přejmenovali, z Dia se stal Jupiter a podobně.
Většině nechali jejich atributy i zaměření. Problém měli právě s Athénou. Byla totiž i bohyní války – díky strategickému myšlení. Jenomže oni uznávali Bellonu, partnerku druhého nejvyššího boha Marta. Tak Athénu přejmenovali na Minervu, k moudrosti přidali řemesla. Asi ji naštvali, ztratila dost na významu.
Byli v podezření, že z Parthenonu odstranili její nádhernou sochu ze slonoviny, pokrytou zlatem. Ta v průběhu staletí záhadně zmizela a nikdo neví kam. Historici se dnes přiklánějí k názoru, že ji odvezli a zničili křestané. Římané byli estéti, vážili si uměleckých děl i staveb a víru nebrali vážně.
O tom svědčí i skutečnost, že císař Hadrianus dokončil zmíněný chrám Dia, přestože ho neuctíval jako boha. Senátor Herodes Attikos tu nechal postavit divadlo (na snímku). I když byl Parthenon později přestavěn na kostel či mešitu, nejvíce poškozen byl 26. září 1687, kdy do Athén vtrhli Benátčané, aby vyhnali Turky.
Začali ho ostřelovat děly. Bomba zasáhla střechu a zničila či poškodila jeho značnou část, včetně soch. Po tomto barbarství je chtěli oslavně dovézt do Itálie, ale nedokázali je transportovat. Sesbírali proto jen části. Ovšem i to, co zbylo do dnešní doby, naplňuje turisty úžasem…
Zájezd do Athén lze pořídit snadno a rychle
Láká vás navštívit Athény? Seznam nejzajímavějších a nejvýhodnějších zájezdů od většiny českých cestovních kanceláří naleznete ZDE.