Athény podle mýtů založili Kekropové (napůl lidé a napůl hadi). Hledali však bohy za patrony města. Rozhodovali se mezi Poseidonem a Athénou. Král oba vyzval, aby mu nabídli dary. Olivovník bohyně moudrosti se zdál užitečnější než věčný pramen vládce moře, a tak bylo rozhodnuto.

Rozzlobený Poseidon město proklel, aby nikdy nemělo dostatek vody. I když jde o mýtus, je fakt, že s tímto problémem Athény (neboli Atény, anglicky Athens) zápasí dodnes. Jinak jejich písemně doložené dějiny začínají v osmém století před naším letopočtem. Současné hlavní město Řecka však zřejmě vzniklo mnohem dříve, už ve třetím tisíciletí př. n. l.

V Královské zahradě zapomenete na stres

Nošením sov do Athén (toto rčení vzniklo tak, že šlo o posvátné zvíře bohyně, zobrazované všude, rozhodně tam nelétaly jako u nás holubi) by bylo popisování nesčetných památek. Tudíž jen telegraficky. Kdo má rád vykopávky a starověkou historii, navštíví archeologická naleziště, a že jich tu je.

Královská zahrada v Athénách

Pro odpočinek se hodí Královská zahrada (mapa) o rozloze téměř 16 hektarů. Spatříte v ní listnaté i jehličnaté stromy atypických tvarů i vysoké palmy. Čeká vás tu nejen relax, ale i pastva pro oči. Stojí zde Zappeion, architektonicky zajímavá budova z roku 1888. Konají se v ní různé mítinky, konference a obřady – oficiální i soukromé.

Zappeion v Královské zahradě

Hora Lycabettus, nejvyšší zde, nabízí úchvatný výhled na město i Egejské moře. Rostou zde převážně borovice a na dvou vrcholcích najdete kapli sv. Jiří z 19. století, venkovní divadlo a restauraci. Vede sem lanovka ze čtvrti Kolonaki.

divadlo na vrcholku Lycabettus

Proslulá socha generála na koni vznikla v Paříži

Na centrálním náměstí Syntagma, v jehož středu nepřehlédnete fontánu z poloviny 19. století, je k vidění výměna stráží u hrobu neznámého vojína. V těsné blízkosti stojí neoklasicistní budova Starého královského paláce, od roku 1934 v ní sídlí řecký parlament.

stráž před řeckým parlamentem ve městě Athény

Bývalý parlament, nyní Národní historické muzeum, se nalézá zhruba 500 metrů odsud. Pěšky se k němu dostanete za sedm minut. Před budovou stojí bronzová jezdecká socha generála a hrdiny řecké revoluce Theodora Kolokotronise. Autorem tohoto monumentálního skvostu, vytvořeného v roce 1821 v Paříži, je řecký sochař Lazaros Sochos.

bronzová socha Theodora Kolokotronise před budovou bývalého parlamentu

Obdivovatelé staré architektury a fotografové si rozhodně nenechají ujít Athénskou akademii, respektive majestátní neoklasicistní palác, univerzitu a knihovnu z druhé poloviny 19. století. Tuto skvostnou „trilogii“ pro Athény navrhl dánský architekt Theophil Hansen.

Athénská akademie

Parthenon je dodnes obestřen záhadami

Milovníky historie a zejména starověkých památek jistě zaujme torzo velkolepého chrámu Dia (na snímku), dokončeného po 650 letech, i mramorový chrám Erechtheion z roku 406 před naším letopočtem.

torzo chrámu Dia ve městě Athény

Nejcennější dominantou Atén je pochopitelně Akropole a její hlavní chrám Parthenon. Budí úžas kolosálními rozměry, použitými technikami starověkých stavitelů, co ani v moderní době neznáme, obrovskou rychlostí stavby. Vznikl totiž pod vedením fenomenálního sochaře Feidiase za deset let!

Podle vědců je i dnes nemožné postavit ho znovu přesně se všemi detaily. V americkém Nashvillu to zkusili. Kopie je napohled zdařilá, ale mnoho artefaktů napodobit nedokázali. Největší záhada je, čím chrám osvětlovali. Okna neměl a nenašly se žádné stopy sazí, což vylučuje použití pochodní.

Parthenon

Kdo nejvíce poškodil Athény?

Akropole byla projektována tak, aby odolala i zemětřesení. Zajímavý je taktéž další vývoj Atén. Když si je podmanili Římané (146 př. n. l.), nejen že je nevyrabovali, jak bývalo zvykem. Ctili řeckou kulturu, měli ji za vzor a převzali ji, včetně bohů. Ty jen přejmenovali, z Dia se stal Jupiter a podobně.

Většině nechali jejich atributy i zaměření. Problém měli právě s Athénou. Byla totiž i bohyní války – díky strategickému myšlení. Jenomže oni uznávali Bellonu, partnerku druhého nejvyššího boha Marta. Tak Athénu přejmenovali na Minervu, k moudrosti přidali řemesla. Asi ji naštvali, ztratila dost na významu.

náměstí Monastiraki ve městě Athény

Byli v podezření, že z Parthenonu odstranili její nádhernou sochu ze slonoviny, pokrytou zlatem. Ta v průběhu staletí záhadně zmizela a nikdo neví kam. Historici se dnes přiklánějí k názoru, že ji odvezli a zničili křestané. Římané byli estéti, vážili si uměleckých děl i staveb a víru nebrali vážně.

O tom svědčí i skutečnost, že císař Hadrianus dokončil zmíněný chrám Dia, přestože ho neuctíval jako boha. Senátor Herodes Attikos tu nechal postavit divadlo (na snímku). I když byl Parthenon později přestavěn na kostel či mešitu, nejvíce poškozen byl 26. září 1687, kdy do Athén vtrhli Benátčané, aby vyhnali Turky.

amfiteátr Odeon neboli Herodes Attikos ve městě Athény

Začali ho ostřelovat děly. Bomba zasáhla střechu a zničila či poškodila jeho značnou část, včetně soch. Po tomto barbarství je chtěli oslavně dovézt do Itálie, ale nedokázali je transportovat. Sesbírali proto jen části. Ovšem i to, co zbylo do dnešní doby, naplňuje turisty úžasem…

Zájezd do Athén lze pořídit snadno a rychle

Láká vás navštívit Athény? Seznam nejzajímavějších a nejvýhodnějších zájezdů od většiny českých cestovních kanceláří naleznete ZDE.

venkovní kavárna ve městě Athény