Éra, kdy se rumunskému městu Bukurešť – díky širokým bulvárům obklopeným noblesními budovami i díky všudypřítomné zeleni – říkalo „Paříž východu“, skončila vládou komunistického diktátora Nicolae Ceaușesca. Ten z ní udělal naopak nejošklivější a nejšpinavější metropoli Evropy.
Nicméně od svržení diktatury uběhlo víc než třicet let. Za tu dobu se tvář města Bukurešť (mapa) změnila k lepšímu. I když některé zásahy byly nevratné.
Parlamentní palác šokuje svou velikostí
Dominantou třeba zůstává impozantní, ale architektonicky strašidelný Palác parlamentu. Po Pentagonu v americké Virginii druhý největší dům na světě, vysoký 84 metrů. Nikdy nebyl dokončen. Přesto, že uvnitř sídlí parlament, tři muzea a spousta institucí, zůstávají dvě třetiny z cca 1100 (!) místností nevyužité. Je to patrně nejzbytečnější budova, co existuje. Váží 4 miliardy tun, takže se ročně propadá 6 milimetrů do země. Obklopují ho keře a trávník, ale jen spoře.
Mnohem větší „dávkou“ přírody disponuje park Unirii. V jeho středu je fontána Lui Bucur, „zasvěcená“ bájnému zakladateli města. O něm se ví asi stejně tak málo jako o praotci Čechovi. Měl to být snad pastýř, nebo vládce, ale jazykovědci s jistotou tvrdí, že Bucur dal opravdu městu jméno.
Najdeme zde hodně parků. Třeba Cismigiu s umělým jezírkem a krásným starobylým mostem. Kromě laviček je tu celá řada stánků s občerstvením.
Místo hamburgerů ovšem nabízejí jinou variantu mletého masa – mititei (na snímku). Podobá se u nás jeden čas populárnímu jídlu čevapčiči. Je mírně kořeněné a velmi chutné. V restauracích jsou v kurzu pečená žebírka s koprovým dresinkem. A sarmale, rolky vepřového masa se zelím a polentou. Na závěr se hodí rumunské sýry, zejména ovčí. A na spláchnutí tuica, pálenka z ovoce. Tedy něco jako naše slivovice. V zimě se ohřívá jako punč a nabízí na ulici.
Muzeum vesnice láká hlavně seniory
Jedním z nejoblíbenějších cílů pamětníků ve městě Bukurešť je unikátní skanzen (Muzem vesnice) s lidovou architekturou. Byl otevřen v roce 1936. Je tu umístěno tři sta staveb z různých koutů země, od rolnických obydlí, dřevěných kostelů i tradičních domečků z oblasti Maramureš.
Nejživějším místem je Univerzitní náměstí. Na něm je kromě této školské instituce spousta pozoruhodných architektonických děl, např. Národní divadlo. Za starými stromy v rohu stojí palác Sutu z roku 1833. Patří mezi nejstarší honosná bojarská sídla ve městě Bukurešť.
Hlavní tepnou je bulvár Třída vítězství s významnými i výstavnými budovami, knihovnou, divadlem Odeon, Stavropolským kostelem (na snímku).
Najdeme tu i paláce, Athénée (dnes hotel Hilton) a Královský – jak patrno z názvu, bývalého sídla rumunského monarchy.
Perlou města Bukurešť je čtvrť Lipscani
I když paranoidní diktátor zničil mnohé, zachovala se neporušená historická čtvrť Lipscani. Byla po staletí obchodním i kulturním centrem města. V uličkách, i středověkých, lze narazit na oblíbené trhy, hospůdky, obchůdky. Mezi nejkrásnější památky patří Starý královský dvůr.
Ani v hlavním městě Rumunska nechybí Vítězný oblouk. Stojí v severní části, na ulici Kiseleff. Je vysoký 27 metrů, slavnostně otevřen byl 1. prosince 1936. Ve stejný den se každý rok pod obloukem konají vojenské přehlídky. Chcete Bukurešť, případně další zajímavá místa v Rumunsku navštívit? Nabídku aktuálních zájezdů od většiny českých cestovek naleznete ZDE.
Kdo má dobrodružnou povahu, vydá se na výlet do asi 30 km vzdáleného starobylého kláštera, stojícího na ostrově v jezeře Snagov (mapa). Zde je údajně uložena část ostatků obávaného knížete Vlada II., známého pod přezdívkou Drákula. Upír sice nebyl, ale krvežíznivý panovník ano…