Západočeské město Mariánské Lázně jsou lokalitou ideální k prožití pohodového prodlouženého víkendu nebo rovnou celé dovolené. Můžete zde vylepšit svůj zdravotní stav, obdivovat krásnou architekturu, navštěvovat wellness centrum a zkoušet nejrůznější procedury, posedět v kavárně, jezdit na kole, podnikat výlety do přírody i na zámky a hrady, koupat se ve vnitřním bazénu nebo na koupališti, hrát golf či relaxovat v nedalekých pivních lázních. A to není zdaleka všechno!

Aktuální nabídku ubytování ve městě Mariánské Lázně si můžete prohlédnout ZDE. Výběr je pestrý – hotely zpravidla nabízejí polopenzi, případně plnou penzi nebo pouze snídani. Některá ubytovací zařízení jsou speciálně uzpůsobená pro rodiny s malými dětmi, jiná vyhovují spíše seniorům a podobně.

Na počátku byla Zlatá koule

Mariánské Lázně (mapa) patří mezi jedenáct výjimečných lázeňských měst ze sedmi zemí, které v rámci mezinárodní sériové nominace Slavné lázně Evropy (Great Spas of Europe) usilují o zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Aby ne – pyšní se nejen populární současností, ale také bohatou minulostí. Léčivé účinky pramenů v oblasti kolem dnešních Mariánských Lázní byly známy již ve středověku. V roce 1528 byly na příkaz krále Ferdinanda I. zkoumány na obsah soli.

V letech 1805–1807 postavil Dr. Josef Nehr u Křížového pramene na místě původní dřevěné chýše první zděný dům pro lázeňské hosty, dostal název Zlatá koule. Samostatná obec Mariánské Lázně vznikla v roce 1812 z rozhodnutí opata tepelského kláštera Karla Kašpara Reitenbergera. Začátkem listopadu 1818 byly Mariánské Lázně výnosem vlády vydaným vrchním purkrabím Františkem Antonínem Libštejnským z Kolovrat prohlášeny „veřejným lázeňským místem“.

Za finanční podpory tepelského kláštera zde zahradník Václav Skalník, architekt Jiří Fischer a stavitel Anton Thurner z bažinatého údolí vytvořili mezi lety 1817 a 1823 půvabné parkové město s klasicistními a empírovými domy, altány, pavilony a kolonádami. Návštěvu Mariánských Lázní si nenechalo ujít mnoho významných kulturních, vědeckých i politických osobností z celého světa – Johann Wolfgang Goethe, princ Friedrich Saský, hrabě Kašpar Šternberk, Jacob Berzelius, Václav Jan Tomášek či Maria Szymanowska.

altán v parku

Zavítali sem Mark Twain i Friedrich Nietzsche

Na pobyt hudebního skladatele Fryderyka Chopina vzpomínají Mariánské Lázně téměř na každém kroku. Na Hlavní třídě se nachází dům Chopin (původně nesl název U bílé labutě) s pamětní deskou a stálou expozicí Chopinova památníku. Každý rok pořádá Chopinova společnost během lázeňské sezóny Chopinův festival. Je po něm pojmenovaná ulice i Základní umělecká škola.

Dne 29. května 1865 byly Mariánské Lázně výnosem císaře Františka Josefa I. povýšeny na město. Městského znaku se dočkaly o rok později. Kromě zmíněného Fryderyka Chopina ho návštěvou poctili také skladatelé Richard Wagner či Anton Bruckner.

Zlatý věk Mariánských Lázní (1870–1914) dodnes připomínají četné přestavby a novostavby lázeňských budov, hotelů, kolonád i kostelů, provedené architekty Friedrichem Zicklerem, Josefem Schafferem, Arnoldem Heymannem a Josefem Forberichem. Byly rozšířeny parky a vytvořeny romantické vyhlídky.

V roce 1872 Mariánské Lázně získaly železniční spojení s Chebem, Vídní a Prahou přes Plzeň a roku 1898 s Karlovými Vary. V té době přijelo do města snad nejvíce hostů – Gustav Mahler, Friedrich Nietzsche, Franz Kafka, Rudyard Kipling, Mark Twain, Thomas Alva Edison, Pierre de Coubertin, anglický král Edward VII., císař František Josef I. a další.

letecký pohled na Mariánské Lázně

Křížový pramen prospívá žaludku

To bylo jen stručné ohlédnutí za minulostí, pojďme se však zaměřit na současnost. Tedy na to, co nás čeká, když se rozhodneme Mariánské Lázně na několik dní navštívit. Začněme minerálními prameny – v blízkém okolí jich vyvěrá přes 100, ve městě samotném přibližně čtyřicet. Díky jejich chemické rozmanitosti jsou Mariánské Lázně vhodné k léčbě velkého spektra nemocí. Jedná se o nemoci ledvin a močových cest, dýchacího a pohybového ústrojí a také o metabolická, gynekologická a onkologická onemocnění.

Které prameny jsou nejznámější? Proslulý je Křížový pramen – silně mineralizovaný s projímavým účinkem. Toho se využívá u onemocnění zažívacího ústrojí (jedná se o nemoci žaludku, střev, žlučníku, jater a pankreatu), výměny látkové (sem se řadí obezita, dna, diabetes, mellitus) a u alergických onemocnění, která jsou podmíněna poruchami zažívání. Pavilon Křížového pramene stojí na kolonádě, otevřen je denně od 6 do 18 hodin.

pavilon Křížového pramene na kolonádě

Ferdinandův pramen má výrazně slanou chuť, složením je podobný Křížovému prameni, ale je ještě více mineralizovaný. Plně se využívá pro pitné kúry a k přípravě uhličitých koupelí. Kolonádu Ferdinandova pramene najdete v Úšovicích, pramen je volně přístupný od května do konce září.

kolonáda Ferdinandova pramene v Úšovicích

Věhlasný je taktéž Rudolfův pramen, který má protizánětlivý účinek, užívá se u chorob ledvin a močových cest. Oplývá vysokým obsahem vápníku, a proto je vhodný jako doplněk při léčbě osteoporózy. Navíc je stáčen do lahví jako přírodní léčivý zdroj a je dostupný v obchodech a lékárnách. Kde v Mariánských Lázních ho můžete ochutnat? V pavilonu Rudolfova pramene v Úšovicích (na snímku), dalšími možnostmi jsou vývěr do Úšovického potoka u pavilonu Rudolfova pramene, pavilon Křížového pramene na kolonádě a Malá kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene (naproti společenskému domu Casino).

pavilon Rudolfova pramene

Mariánské Lázně uchvátí Zpívající fontánou

Pečlivě upravené parky, nádherná architektura, zachovalá památná místa, krása okolní přírody a slavná minulost pomáhají Mariánským Lázním stát se uznávaným kulturním a společenským centrem. Neodmyslitelným symbolem města je Zpívající fontána. Tvoří ji kruhový bazén o průměru 18 metrů s 12dílnou kamennou plastikou stylizovaného květu se středem z leštěné oceli.

Zpívající fontána má deset základních střikových systémů s více než dvěma sty padesáti tryskami, střední střik dosahuje výšky šesti metrů. Celá fontána je řízena počítačem, což umožňuje vytvářet zajímavé střikové kombinace včetně barevného osvětlení. Hraje denně od 7:00 do 19:00 každou lichou hodinu, ve 21:00 a 22:00 včetně projekce s barevným osvětlením. Autorem výtvarného řešení je akademický architekt Pavel Mikšík.

Zpívající fontána ve městě Mariánské Lázně

Hlavní kolonáda neboli Kolonáda Maxima Gorkého je nejdelší v ČR. Její ocelolitinová konstrukce byla vyrobena v blanenských strojírnách knížete Salma. Kolonáda je vzácným příkladem dobových staveb, jaké bývaly v minulosti v našich i zahraničních lázních a postupně byly likvidovány nebo modernizovány. Cyklus nástropních fresek s motivy Člověk a vesmír je dílem malíře Josefa Vyleťala a bronzové reliéfy na stěnách kolonády vytvořil Antonín Kuchař.

kolonáda ve městě Mariánské Lázně

Park Střed se nalézá v centru – mezi Masarykovou a Hlavní ulicí. V jeho areálu se nachází pomník věnovaný židovským obyvatelům města, kteří museli uprchnout, případně byli odvlečeni před nebo v průběhu druhé světové války. Pomník byl odhalen v roce 2010 k výročí tzv. Křišťálové noci, kdy byla nacisty zničena řada synagog, včetně té mariánskolázeňské. Dále zde naleznete sousoší Čtvero ročních období od Zdeňka Šimka.

park v Mariánských Lázních

Městské muzeum je umístěno v nejstarším dochovalém domě historické části města s empírovým průčelím obráceným na slunnou jižní stranu. Jedná se o významnou stavební památku z počátku 19. století a je poslední zachovanou ukázkou podoby města v době jeho vzniku. Dům byl postaven roku 1818 jako penzion Zlatý hrozen. V roce 1823 v něm bydlel Johann Wolfgang Goethe, jehož návštěvu připomíná reliéfní bronzová pamětní deska nad klenutým vchodem a nově otevřená přepracovaná a doplněná expozice v prvním patře. Muzeum, založené již v roce 1887, v této budově sídlí od roku 1953. Byly zde soustředěny regionální muzejní sbírky Mariánskolázeňska.

Po maketách můžete obdivovat daňky

Na východním okraji Mariánských Lázní se nalézá Park Boheminium, naučně poznávací okruh se sedmi desítkami dokonalých maket (v měřítku 1:25) významných stavebních a technických památek České republiky. Spatříte zde malý Karlštejn, Hlubokou, zámek Červená Lhota, Lednici či zámek Český Krumlov. Park Boheminium je na vrchu Krakonoš, kam návštěvníky dopraví i lanovka či MHD, navíc ho obklopují lesy a louky. Nedaleko se nachází Daňčí obora, jež okouzlí především děti. Daňci jsou zvyklí na lidi – nechají se nakrmit i pohladit. Jejich oblíbenou pochoutkou jsou jablka.

Park Boheminium

Na vrchu Hamelika stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1876. Je 20 m vysoká a má 100 schodů, tyčí se v nadmořské výšce 722 metrů. Při pohledu směrem na západ je možné z jejího vrcholu zahlédnout část Českého lesa s vrcholem Dyleň. Hamelice (na snímku) se říká rovněž rozhledna Panorama – podle stejnojmenné kavárny. A když už je řeč o rozhlednách – vydat se můžete i na tu, co stojí na Panském vrchu nedaleko obce Drmoul. Vyhlídková plocha je součástí železné konstrukce a nachází se ve výšce 40 m, vystoupat k ní můžete po 207 schodech. Čeká vás výhled na Slavkovský les, Mariánské Lázně, Dyleň, Lázně Kynžvart a Přimdu.

rozhledna Hamelika

Necelých 9 km severně od Mariánských Lázní, v centru nejcennějšího území chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, se nachází jedno z nejkrásnějších míst na Chebsku – rybník a lovecký zámeček Kladská. Od bývalého loveckého zámečku knížete Schönburg-Waldenburga uprostřed tichých smrkových lesů vede kolem romantické vodní plochy po dřevěných chodníčcích naučná stezka národní přírodní rezervací Kladské rašeliny – Tajga. Prohlédnout si můžete i sousední Kyselé jezero s jedním z nejkyselejších povodí v Evropě a park s hrobkou zakladatele zdejšího loveckého zámečku, se stylovými stavbami a arboretem. Na Kladskou se můžete vydat pěšky, na kole, autobusem nebo autem.

Kladská nedaleko města Mariánské Lázně

Vděčným fotografickým objektem jsou Tři křížky. Ty byly vztyčeny jako dík za vyléčení z nemoci roku 1859. V oblasti roste rožec kuříčkolistý, který nelze nalézt nikde jinde na světě. Proto je na území rezervace vstup přísně zakázán. V roce 1979 byla na Křížcích vybudována naučná stezka, v rámci výzkumu a snad i možnosti snížení devastace byla uzavřena.

Tři křížky a Slavkovský les

Mariánské Lázně zvou na Královskou cestu

Nechcete se z městského centra příliš vzdalovat? Nenáročnou kratší procházku představuje Královská cesta. Doporučeným výchozím místem je Goethovo náměstí u městského muzea. Poměrně strmé stoupání do kopce bude odměněno nádhernými výhledy na Mariánské Lázně. Panorama do údolí pramenů nabízí altán Mecséryho vyhlídky. Pomník Milénia je kamennou vzpomínkou na přelom tisíciletí. Nad hotelem Esplanade můžete krásu Mariánských Lázní obdivovat z odpočívadla tepelského opata Clementso. Prostý název nese vyhlídka Pastýřské odpočívadlo. Romantická trasa je dlouhá 1,6 km a ve své druhé polovině prochází náročnějším terénem Malého Švýcarska. Romantické seskupení velkých balvanů a skal Friedrichstein (Bedřichův kámen) bývalo oblíbeným místem saského krále Friedricha Augusta II., který byl nadšený zdejší flórou.

Goethovo náměstí ve městě Mariánské Lázně

A co takhle Goethova cesta? Vstupte do přírodních scenérií, které na společných procházkách s Ulrikou von Levetzow navštívil básník a učenec Johann Wolfgang Goethe. Výchozím místem je Goethovo náměstí u městského muzea, kde básník pobýval a svůj čas vyplňoval nejen lázeňskou léčbou, ale také sběrem a studiem zdejších minerálů. V muzeu je umístěna expozice, připomínající Goethovy zdejší pobyty. Trasa o délce 1,1 km prochází největším geologickým parkem v ČR. V něm vás ohromí barevnost a struktura hornin, po kterých běžně šlapeme. Součástí trasy je i symbolický hřbitov obětí padlých během první světové války. Odbočka vás zavede k Laskově kapličce, odkud je to pár kroků k sousoší zvanému Goethe a Múza. Nenáročnou kilometrovou vycházku zakončíte ochutnávkou svěží minerálky Lesní pramen.

pavilon Lesního pramene

Spatříte nejstarší golfové hřiště v Čechách

Pěšky nebo na kole můžete absolvovat například Edwardovu cestu (5,7 km). Doporučeným výchozím místem je Dusíkova ulice u Nových Lázní. Trasa vás dovede ze středu města až k Royal Golf Clubu, nejstaršímu golfovému hřišti v Čechách, které v roce 1905 slavnostně otevíral sám anglický král Edward VII.

Další variantou je Metternichova cesta. Výchozím místem je Tyršova ulice pod plaveckým bazénem. Vycházka směřuje do hlubokých lesů k Medvědímu pramenu, který vyvěrá v dřevěném dutém kmeni a obarvuje potok do červena. Na odbočce naleznete Balbínův pramen, který byl objeven v roce 1853 při těžbě rašeliny pro lázeňské účely. Trasa dlouhá 4,5 km vás zavede ke starému hřbitovu s obřadní kaplí a ještě dále k vyhlídce Karola, nazvané na počest saské královny. Vycházku zakončíte v parku u Lesního pramene, kde je tiché zákoutí s pomníkem spisovatele Václava Beneše Třebízského. Přilehlý park s hudebním pavilonem ozdobil sochař Olbram Zoubek plastikou zobrazující tři múzy.

cyklistika ve městě Mariánské Lázně

Toužíte si zaplavat? Zmíněný krytý plavecký bazén v Mariánských Lázních má 25 metrů, nechybí ani dětský bazén. Z dalších služeb lze využít ohřívárnu, vířivky, kadeřnictví, masáže a bar. A pokud zrovna nebude nic bránit tomu, abyste se koupali venku, máte parádní možnost. Cca 2 km od centra města, přímo uprostřed lesů, totiž leží přírodní koupaliště Lido. K dispozici je písčitá i travnatá pláž, půjčovna loděk, šlapadel a badmintonu, stolní tenis, nohejbalové a volejbalové hřiště, kurty pro plážový volejbal, lehátka, kiosek s občerstvením, chatky, stany, kabinky a sprchy.

Mariánské Lázně a jejich okolí se zavděčí taktéž golfistům. Kromě zmíněného hřiště Royal Golf Club, z velké části obklopeného jehličnatými lesy, se nabízí i Golf klub Klášter Teplá a Golf Club Kynžvart.

Vydejte se do Bečova nebo na Loket

Během pobytu ve městě Mariánské Lázně se můžete vypravit i na blízké hrady a zámky. V necelých 30 km vzdáleném Bečově nad Teplou (mapa) najdete obojí! Hrad byl založen ve 13. století rodem pánů z Oseka, jimž náležel spolu s panstvím téměř dvě století. Gotický komplex byl v rámci renesanční přestavby obohacen kamennými portály a nástěnnými malbami. Nádvoří lemují Pluhovské domy a konírny vybudované rodem Pluhů z Rabštejna. Pod hradem stojí zámek z 18. století, který má renesanční jádro.

Zhruba 36 km od Mariánských Lázní, nad údolím řeky Ohře, se tyčí starobylý hrad Loket z počátku 13. století. Do obecného povědomí vstoupil zejména jako místo, kde Jan Lucemburský věznil svého tříletého syna, pozdějšího císaře Karla IV. Podhradní město, položené ve svažitém terénu, se pyšní značnou koncentrací historických památek.

Za návštěvu stojí i městečko Lázně Kynžvart, kde se léčí především děti s nemocemi dýchacího ústrojí a s kožními nemocemi. Původně barokní sídlo, situované západně od města, nechal v letech 1821–36 rakouský kancléř von Metternich přestavět na empírový zámek. Nachází se zde jedna z nejcennějších zámeckých knihoven v Čechách. V muzeu je možné zhlédnout unikátní sbírky přírodnin, mincí, historických a technických kuriozit, rukopisů, starých egyptských památek, zbraní i uměleckých předmětů.

zámek a golfový klub Kynžvart

Kousek od města začíná naučná stezka Kynžvartské kyselky, která vás zavede ke čtyřem kyselkám – Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II. Trasa je dlouhá dva kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky. Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u níž stezka začíná.

Jen 16 km směrem na východ od „Mariánek“ stojí premonstrátský klášter v Teplé. Založen byl v roce 1193 blahoslaveným Hroznatou, českým šlechticem. Nejstarší dochovanou architektonickou částí je románsko-gotický trojlodní halový kostel Zvěstování Páně. Jste-li ochotni strávit v autě přibližně 40 minut, podnikněte výlet do Kladrub. Nejvýznamnější zdejší památkou je bývalý benediktýnský klášter stojící nad údolím řeky Úhlavky.

premonstrátský klášter v Teplé

Pivovar Chodovar přitahuje zejména pány

Když už si jako cíl vaší dovolené zvolíte Mariánské Lázně a jejich okolí, proč během pobytu nepoznat také 37 km vzdálené Františkovy Lázně? Ty si díky jednotné klasicistní architektuře lázeňských budov a pavilonů pramenů uchovaly kouzlo a atmosféru lázeňského místa z přelomu století. Kromě autobusu sem jezdí i vlak, tudíž si můžete odpočinout od řízení. Mimochodem – 48 km od Mariánských Lázní, směrem na severovýchod, leží Karlovy Vary.

Pouhých deset kilometrů od „Mariánek“ se rozkládá Chodová Planá (mapa), městečko známé především díky tradičnímu pivovaru Chodovar. V části pivovarských sklepů je otevřeno malé pivovarnické muzeum a restaurace. Vstup do těchto prostor umožňuje 40 m dlouhá chodba vedoucí skalním masívem. V jejím středu lze nahlédnout přímo do míst, kde v ležáckých sudech dozrává pivo. Vyzkoušet můžete i zdejší pivní lázně…

O sedm kilometrů dál leží Planá u Mariánských Lázní. Ozdobou tohoto města je malebné náměstí se spoustou opravených historických domů. V letní sezóně je v provozu vyhledávané přírodní koupaliště, jsou zde tenisové kurty i další sportoviště. Na své si přijdou milovníci koní a na nedalekém letišti se rozvíjí nabídka služeb pro zájemce o provozování leteckého sportu. Architektonickou pýchou Plané u Mariánských Lázní je románsko-gotický kostel sv. Petra a Pavla z 13. století. Na ostrohu západně od města se rozkládá rozsáhlý zámecký komplex.

Comments are closed.