Frýdlant vznikl trochu netradičně. Dříve se nejprve postavilo město, pak hrad, aby ho chránil. Zde byl naopak první hrad. Patří k nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším v severních Čechách. Už několik staletí je však součástí areálu nejen středověký hrad, ale také renesanční zámek.

Hrad byl vybudován pravděpodobně ve třináctém století. Jeho úkolem bylo chránit zemi proti vpádu tatarských hord (město Frýdlant, jímž protéká řeka Smědá, vzniklo později a dostalo jméno po něm). Do jeho areálu se vstupuje stejně jako kdysi dávno – padacím mostem.

Na hradě a zámku lze obdivovat obrazy, nádobí i hračky

Uvnitř jsou vzpomínkové předměty na Albrechta z Valdštejna, rytířský sál s portréty rodu Gallasů a Clam-Gallasů, kteří tu žili, zbrojnice (na snímku), vrchnostenská kancelář, sbírka dýmek, dále reprezentační místnosti, ale i dámské, pánské a dětské pokoje, koupelna, kuchyně.

zbrojnice

Prostory jsou vybaveny původním nábytkem, včetně obrazů, soch, porcelánu, skla i dalších předmětů používaných šlechtou. Součástí prohlídky je renesanční zámecká kaple sv. Anny. Hrad se tyčí na čedičové skále nad řekou, vede tam – místy strmá – stezka.

pokoj

Pro veřejnost byl částečně zpřístupněn již roku 1801, jako první ve střední Evropě. Renesanční zámek začal vznikat v šestnáctém století na popud Melchiora z Redernu a jeho manželky Kateřiny. Nechali ho nejdřív postavit dole, na místě někdejšího předhradí. Později byl upravován barokně a novorenesančně i hrad.

zámecké nádvoří ve městě Frýdlant

Pod zásadní přestavbou a rozšířením je podepsán italský stavitel Marcus Spazzio de Lancio. Snažil se změnit gotický hrad na šlechtické sídlo, odpovídající společenskému významu rodu. Dnes je tu umístěna sbírka obrazů od českých a zahraničních barokních malířů. Dále soubor hraček, ale také rozsáhlá sbírka měděného nádobí v kuchyni. Přestavbou vznikl ucelený stavební komplex. Ten se skládá z hradu s válcovou věží, zámecké kaple, renesančního zámeckého křídla a nového, tzv. kastelánského zámeckého křídla.

expozice hraček

Radniční věž láká na výhled i zvonkohru

Památky ve Frýdlantu nenajdeme jen ve šlechtickém sídle, ale i v muzeu ve druhém patře novorenesanční radnice na náměstí T. G. Masaryka. Ve stálých expozicích je k vidění malá galerie obrazů, Valdštejnská místnost, selská jizba, měšťanský pokoj, hudební salón. Dále památky na starý Frýdlant, střelné zbraně, popravčí meč a další zajímavosti. Prohlídka probíhá bez průvodce a je na návštěvníkovi, jak dlouho chce setrvat.

novorenesanční radnice a měšťanské domy na náměstí T. G. Masaryka ve městě Frýdlant

Frýdlant má nepřehlédnutelnou dominatu v podobě 48 m vysoké radniční věže s hodinovým strojem. Je přístupná s průvodcem. Každou hodinu se ozývá zvonkohra s různými melodiemi. Je z ní výhled na domy pod ní i na památník Albrechta Václava Eusebiuse z Valdštejna.

novorenesanční radnice a památník Albrechta Václava Eusebiuse z Valdštejna ve městě Frýdlant

Kdo stojí o jedinečný výhled na celý Frýdlant, měl by navštívit nedalekou rozhlednu. Stojí ve výšce 399 metrů nad mořem a je 21 m vysoká. Nahradila starou dřevěnou věž z roku 1890, pro zchátralost uzavřenou a strženou v roce 1906. Na první pohled vyčnívá frýdlantský zámek, který se nachází na opačném konci města, svahy Jizerských hor, vrchol Vysoký, nakouknout lze i do sousedního Polska. Mimochodem – seriózní nabídku ubytování ve Frýdlantu a jeho okolí naznete ZDE.

zámek a hrad ve městě Frýdlant

Pýchou města Frýdlant je také kostel s hrobkou

Centrum města bylo prohlášeno v roce 1992 městskou památkovou zónou, která zahrnuje 44 kulturních památek – soubor měšťanských domů na náměstí, solnici, Mariánský sloup, Špitálek, fragmenty městských hradeb a další. Na pravém břehu řeky Smědá stojí impozantní kostel Nalezení sv. Kříže, dokončený v roce 1551. Nejpřitažlivější součástí jeho interiéru je nepochybně hrobka šlechtického rodu Redernů.

kostel Nalezení svatého Kříže ve městě Frýdlant