Čeká vás dovolená na řeckém ostrově Kréta? Chcete si pobyt v hotelu a na pláži zpestřit návštěvou nějaké zajímavé památky? Budete-li ubytováni na severním pobřeží, mezi městy Rethymno a Heraklion, můžete navštívit pravoslavný klášter Arkadi, vzdálený 4 km od vesnice Amnatos. Jedná se o nejznámější národní svatyni na území ostrova.

Například z letoviska Adelianos Kampos je to sem 16 km, z Panorma 23 km, z Rethymna 20 km a ze Skalety pouhých 13 km. Příliš daleko (58 km) to není ani z letoviska Matala na jižním pobřeží. Čím je klášter Arkadi, stojící v nadmořské výšce 500 metrů, zajímavý? Je symbolem sebeobětování, svobody a odvahy.

Arkadi

Křesťané už nechtěli ustupovat muslimům

Do dějin ostrova Kréta, a vlastně i celého Řecka, se tento svatostánek v podhůří Idy zapsal tragickou událostí. V roce 1866 probíhalo na Krétě revoluční hnutí zaměřené proti dlouhotrvající turecké nadvládě a nadřazenosti muslimů. Jedním z hlavních důvodů bylo soustavné porušování sultánského dekretu Hatti Humayun z roku 1856, který měl křesťanům zaručit náboženskou a občanskou rovnost. Další příčinou bylo nemístné vměšování se Ismaila Pashy do interních sporů týkajících se organizace krétských klášterů.

Arkadi byl od prvního okamžiku centrem odboje. V květnu se shromáždilo 1500 rebelů ze všech krétských provincií, předsedou revolučního výboru regionu Rethymno se stal Gabriel Marinakis, tehdy čtyřicetiletý opat kláštera Arkadi.

Když se o tom dozvěděl Ismail Pasha, vyzval opata, aby vykázal revoluční výbor z kláštera, jinak ho nechá zničit. Opat to odmítl a paša poslal v červenci do Arkadi své jednotky. Výbor narychlo opustil klášter, Turci zničili pouze ikony a bohoslužné předměty. Komise se následně vrátila do Arkadi a paša v září znovu pohrozil opatovi. Ten neustoupil, naopak společně s ostatními rebely začal organizovat obranu.

Dne 24. září 1866 dorazil do přístavu v Bali na severu Kréty generál Panos Koroneos. Se svými vojáky navštívil klášter Arkadi, kde byl vyhlášen hlavním vojenským velitelem regionu Rethymno. Následně však došel k závěru, že klášter není uzpůsoben k obraně, a navrhl řadu bezpečnostních změn a stavebních úprav. Opat a mniši byli opačného názoru, tudíž Koroneos pověřil velením druhého poručíka Ioannise Dimakopoulose a opustil Arkadi. Objekt se stal útočištěm mnoha žen, dětí a starců z okolních vesnic.

klášterní chodba

Klášter Arkadi se proměnil v dobývanou pevnost

Začátkem listopadu 1866 se v klášteře Arkadi nacházelo 964 lidí, z toho 325 mužů včetně 40 mnichů. Dne 8. listopadu areál obklíčila osmanská armáda složená ze zhruba 15 000 mužů, vybavených mimo jiné 30 děly. Když to zjistil opat Gabriel, požehnal povstalcům a všichni zaujali bitevní pozice. Krétští bojovníci nebyli dostatečně vyzbrojeni, tudíž tlaku nemilosrdných osmanských bojovníků nemohli odolávat dlouho. Přesto se rozhodli nevzdat, vztyčili u hlavní (západní) brány vlajku zobrazující Proměnění Páně a začali střílet na okupanty.

Krétské ženy nosily munici a vodu vytrvalým bojovníkům, zatímco Turci se marně snažili přiblížit a zničit západní bránu. Bitva probíhala celý den, hodně Turků padlo. Ve větrném mlýně před branou, tedy na místě, kde dnes stojí kostnice, bylo ukryto sedm Kréťanů (mezi nimi i dva mniši), kteří Turkům způsobili největší škody. Odpoledne však mlýn zachvátily plameny a hrdinové – až na jednoho, který stihl vyskočit – uhořeli.

V noci přivezli Turci z Rethymna dvě velká a těžká, na svoji dobu značně moderní děla, jedno z nich bylo typu koutsahila. Obléhaní Kréťané tudíž vybrali dva nejrychlejší běžce, spustili je tajně po lanech přes klášterní zeď a vyslali do údolí Amari, aby požádali o pomoc Koroneose a další vojevůdce. Oběma knězům maskovaným za Turky se podařilo dorazit do cíle, ale – vzhledem k nepříznivému počasí a hlavně množství ozbrojených Turků na všech přístupových cestách – se jim posilu nepodařilo zajistit. Do kláštera Arkadi se se špatnou zprávou vrátil pouze jeden z knězů (Adam Papadakis), přestože věděl, že tam zemře. Všem včetně dětí bylo jasné, že se blíží jejich konec, a přistoupili k poslednímu svatému přijímání…

západní brána kláštera Arkadi

Výbuch střelného prachu zabil stovky lidí

Druhý den – 9. listopadu 1866 – za svítání se opět začalo bojovat. Nové kanony zničily západní bránu. Opat vyhlásil, ať kdokoliv z těch, co zůstanou naživu ve chvíli, kdy Turci vtrhnou do areálu, vyhodí do povětří sklad se střelným prachem. Nepřátelé se záhy začali hrnout dovnitř. Krétští muži, jimž došly náboje, bojovali na nádvoří s meči a hodně útočníků zabili. Těch však přibývalo jako hub po dešti a rebelům docházely zbraně a síly.

Padla tma a většina žen, starců a dětí se mezitím shromáždila ve skladu se střelných prachem. Konstantis Giamboudakis zvedl pistoli a oznámil, že kdo chce odejít, má poslední možnost, jelikož za chvíli celý prostor vyletí do povětří. Většina lidí zůstala. Turci se mezitím pokoušeli vylomit dveře. V refektáři v severní části Arkadi bylo zmasakrováno 36 mužů… Giamboudakis počkal, až se kolem prachárny shlukne co nejvíc nepřátel, poté zapálil sudy se střelným prachem. Ozval se obrovský výbuch, během exploze zemřela většina obléhaných Kréťanů a také spousta Turků.

sklad střelného prachu

Tragédie v Arkadi rázem dojala celý svět

Ioannis Dimakopoulos a několik přeživších povstalců pokračovali v boji proti Turkům na nádvoří kláštera. Když jim bylo slíbeno, že budou propuštěni, vzdali se. Následujícího dne však byli všichni popraveni, pouze třem se podařilo uprchnout. Celkem 114 civilistů skončilo ve vězení – ženy a děti na týden, muži dokonce na rok… Během bitvy v Arkadi padlo přibližně 1500 příslušníků osmanské armády…

Klášter Arkadi se stal symbolem hrdinství a odporu proti turecké okupaci. Odhodlání a statečnost krétských obyvatel otřásly i veřejným míněním po celém světě a evropské mocnosti se konečně začaly angažovat v otázce pomoci Kréťanům proti turecké nadvládě. Dramatická událost otevřela cestu k osvobození – respektive vyhlášení samostatnosti – ostrova Kréta za pomoci Velké Británie a dalších mocností v roce 1898. Mezinárodní organizace UNESCO následně označila Arkadi za evropský památník svobody. Mimochodem – součástí Řecka se Kréta stala až v roce 1913…

nádvoří kláštera Arkadi

Mniši dokonce vyšívali zlatem

Klášter Arkadi, známý také jako Moni Arkadi, založil patrně už začátkem 5. století byzantský císař Arcadius. Podle jiné verze tak v 7. století učinil císař Herakleios. Další hypotéza tvrdí, že zakladatelem kláštera byl mnich Arkadios, podle kterého se údajně jmenuje. Původní kostel ze 14. století byl zasvěcen svatému Konstantinovi, jeho ruiny lze spatřit v severozápadní části areálu. V roce 1587, tedy koncem tzv. benátského období, mniši Klimis a Vissarion Chortatzisové renovovali celý klášter a postavili současný velkolepý kostel.

Již v 16. století se Arkadi stal významným intelektuálním centrem ostrova – jeho součástí byla škola a velká knihovna. Přebývalo zde několik desítek mnichů, kteří ovládali umění pečlivého kopírování knih a dokumentů, dokonce i vyšívání zlatými nitěmi a ruční opracovávání zlata a dalších kovů.

součást klášterní sbírky

Slabší roky měl klášter Arkadi v první polovině 17. století. A když v roce 1648 Turci obsadili přístavní město Rethymno, došlo i na drancování areálu. Mniši našli útočiště v 50 km vzdáleném klášteře Vrontisi. Vrátit se mohli poté, co přísahali věrnost Husseinovi Pashovi. Arkadi byl obnoven a současně bylo přistavěno několik nových budov. V roce 1670 vznikla například nádherná jídelna. Během osmanského období klášter vesměs prosperoval, byl nejbohatším a nejkrásnějším na Krétě. Navíc získal výhradní právo na vyzvánění kostelním zvonem.

V průběhu turecké okupace (ta trvala zhruba 250 let) mniši často v klášteře ukrývali rebely, poskytovali dětem základní vzdělání a morálně podporovali celou oblast. Kromě rukopisů Arkadi produkoval olivový olej a víno Malvoisie, pojmenované po městě ležícím nedaleko Herakleionu. K dalšímu drancování kláštera došlo kolem roku 1821, mniši ho museli na čas opustit. Jeho historie je skutečně velmi pestrá.

klášter na Krétě

Součástí kláštera Arkadi je také muzeum

Klášter Arkadi stojí na úrodné náhorní plošině plné olivových hájů, vinic, borovic, cypřišů a dubů. Takřka obdélníkový areál s malebnými podloubími, balkony, oblouky a sloupy je obklopen silnou a vysokou zdí. Funkci hlavního vchodu plní západní brána, přestavěná v roce 1870 podle původního plánu z roku 1693.

Zdejší dominantou je zmíněný kostel (katholikon) z roku 1587. Jde o zářnou ukázku krétské renesanční architektury, především průčelí chrámu nezapře vliv tehdejších západních architektonických trendů. Dvoulodní budova s nádhernou zvonicí je zasvěcena svatému Konstantinovi a svaté Heleně (jižní loď) a Proměnění Páně (severní loď). Kromě kostela a pokojů pro mnichy byly součástí kláštera Arkadi také sklady, stáje a prostory pro zpracování zemědělských produktů. Duchovní i kulturní rozvoj této lokality však v roce 1866 narušila zmíněná tragédie.

V jižním křídle sídlí muzeum s církevními ikonami, duchovními rukopisy i osobními předměty, které patřily opatovi Gabrielovi. Ve správě muzea je rovněž množství řeckých i tureckých zbraní použitých v památném boji. Prachárna, dříve sloužící jako sklad na víno, zůstala kvůli památce na hromadnou sebevraždu nezastřešená.

dvoulodní kostel katholikon je dominantou kláštera Arkadi

V kostnici uvidíte spoustu lebek

Na čestném místě je umístěn prapor „arkádského holokaustu“. V roce 1870 ho do kláštera Arkadi vrátil turecký důstojník, jenž ho odtamtud po mohutném výbuchu odnesl. Dalším unikátním exponátem je část vyřezávaného oltáře (ikonostasu), která přečkala výbuch a následný oheň. Asi 60 metrů před areálem byla v roce 1910 dostavěna kostnice, v níž jsou uloženy ostatky mučedníků. Každoročně se v den výročí bitvy (8. listopadu) na nádvoří konají velkolepé oslavy.

A jak se ke klášteru Arkadi dostanete? Vydat se sem můžete autobusovou linkou z města Rethymno, vypůjčeným autem nebo malým vláčkem. Vstupné do areálu činí cca 2 eura. Od června do konce srpna je otevřeno od 9:00 do 20:00, v květnu, září a říjnu do 19:00. Mimochodem – aktuální nabídku zájezdů na řecký ostrov Kréta naleznete ZDE.

areál kláštera Arkadi

 

Comments are closed.