Již 51. francouzskou památkou, která byla – v tomto případě v září roku 2023 – zařazena na seznam světového dědictví UNESCO, je chrám Maison Carrée ve městě Nîmes. Už na první pohled zaujme harmonií svých proporcí a majestátností. Postavili ho na začátku 1. století našeho letopočtu v tehdejší římské kolonii Nemausus. Na jeho realizaci se podíleli místní obyvatelé. Chtěli tak vyjádřit svou podporu novému režimu a zároveň oddanost císaři Augustovi a jeho rodině. Architektura a propracovaná výzdoba symbolicky interpretovaly ideologický program Oktaviána, který přeměnil starověký Řím z republiky na impérium a zahájil tak nový zlatý věk známý jako Pax Romana.
Nîmes leží v regionu Languedoc-Roussillon a je nejbohatším francouzským městem, co se antických památek týče. Konkrétně Maison Carrée je pravděpodobně nejzachovalejší římský chrám na světě. Stojí na stejnojmenném náměstí v centru.
Akantové listy obdivují laici i odborníci
Nejen odborníky jistě zajímá, že tento hexastylový římský chrám v korintském stylu je 31,75 m dlouhý, 14,94 m široký a 17 m vysoký. Jeho součástí je 30 devítimetrových sloupů, přičemž 20 z nich je částečně zapuštěných do zdiva.
Schodiště před vchodem čítá 15 schodů, pódium je vysoké 265 cm. Dechberoucí výzdobu včetně akantových listů umělci vytesali do nádherného jemnozrnného vápence z lomu Bois des Lens, který se nachází cca 20 km od Nîmes.
Důkladná studie emeritního profesora Pierra Grose prokázala, že Maison Carrée je inspirován významnými chrámy v Římě. Konkrétně chrámem Marse Ultora a chrámem Apolla Sosiana. Zasvětili ho adoptivním synům a předpokládaným dědicům císaře Augusta, Gaiovi a Luciusovi Caesarovi, kteří ovšem zemřeli mladí.
Maison Carrée kdysi patřil mnichům
Na konci středověku tvořil Maison Carrée hlavní část soukromé rezidence. Od roku 1670 královská moc usilovala o jeho opětné začlenění do veřejného prostoru. Následně ho získali augustiniánští mnichové, kteří interiér chrámu přeměnili na klášterní kostel.
V roce 1824 se Maison Carrée stal prvním muzeem v Nîmes, později sloužil jako výstavní prostor. Od roku 1840 je klasifikován jako historická památka (monument historique). V minulosti ho několikrát restaurovali, naposledy – a to velmi důkladně – v letech 2006 až 2010. Až vyrazíte do Francie, třeba formou zájezdu, můžete si ho prohlédnout na vlastní oči!
