Tag

archeologie

Browsing

Spojené arabské emiráty si našly u našich turistů, jak se říká, místo na slunci. Asi proto, že tam svítí skoro stále. Přesto, že jde o přísně muslimskou zemi, kde hlavně ženy musejí počítat s jistými omezeními, zájem o zájezdy, hlavně na podzim a v zimě, stoupá. Jelikož jsme čtenáře se základními informacemi o tomto poněkud zvláštním spojení sedmi územně správních celků již seznámili (ZDE), můžeme se dnes zaměřit na jednotlivé „vychytávky“, které určitě stojí za podívání… Děti nahradili legrační roboti Jedna je relativně nová a týká se velmi populárních velbloudích dostihů. Poté, co ochránci dětí i zvířat prosadili zákaz používat jako…

Dovolená na Sicílii nemusí být pouze o opalování a koupání ve Středozemním moři. Největší italský ostrov ukrývá spoustu zajímavých míst, která každopádně stojí za návštěvu. Jen namátkou – sopka Etna, město Syrakusy, kde se narodil Archimedes, bílý útes Scala dei Turchi či barokní městečko Noto. A nelze zapomenout ani na Valle dei Templi neboli Údolí chrámů. Tato největší archeologická lokalita na světě, čítající 1300 hektarů, se rozprostírá na jižním okraji města Agrigento (mapa) na jihozápadě ostrova Sicílie. Kdysi na tomto místě stálo antické město Akragas. Areál je pod patronací organizace UNESCO Návštěva tohoto oploceného areálu plného památek, respektive jejich ruin,…

Sicílie je největší italský ostrov a zároveň největší ostrov ve Středozemním moři. Vzhledem k tomu, že se zde nachází spousta pláží a také světově proslulých míst, není ani trochu od věci se sem vydat na dovolenou. Jinými slovy – každý cestovatel by se měl na Sicílii vypravit alespoň jednou za život! Ideální variantou je ubytování v lepším hotelu s bazénem a pláží, odkud lze podnikat půldenní nebo celodenní výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí. Vaší základnou se může stát například Baia di Mollarella, malebná zátoka v jižní části ostrova. Prostorná písčitá pláž s pozvolným vstupem do moře je ideální pro všechny věkové kategorie. Kromě…

I když je turecké jezero Van unikát, není moc navštěvované, leží daleko od přímořských letovisek. Na druhou stranu se poblíž nalézá letiště. Z Ankary to sem trvá necelé dvě hodiny. Dá se letět i z Antalye, ale tam už je to komplikovanější. Míří sem hlavně příznivci nevysvětlitelných záhad a v posledních letech i nadšenci do archeologie. Zejména poté, co potápěči objevili pod vodou starobylou stavbu. Jezero Van, jehož součástí je i ostrůvek Akdamar s kostelem a katedrálou, leží v kotlině na Arménské náhorní plošině ve východním Turecku. Je slané, bezodtokové, podobně jako Mrtvé moře. Příšera vyděsila také vládu Kdysi totiž…

O tom, že bouře může být užitečná, se v březnu 2018 přesvědčili archeologové ve španělském městě Cádiz. Po jejím skončení našli na pláži Cortadura pozůstatky římského akvaduktu, skrytého pod mořskou erozí. O jeho existenci se sice z historie vědělo, ale nikdo netušil, kde se nalézá. Jinak to nebylo zase tak velké překvapení. Cádiz (mapa) je jedno z nejstarších evropských měst, možná nejstarší vůbec. Založili ho Féničané kolem roku 1100 před naším letopočtem jako Gadir, což znamenalo pevnost. Jde o poloostrov vybíhající ze skalnatého výběžku v Atlantském oceánu. Akvadukt vybudovali géniové své doby Právě odsud vyplul Kolumbus na výpravy, při nichž objevil…

David, původně pasáček ovcí, který se stal králem díky tomu, že v souboji zabil prakem obra Goliáše, je jednou z nejznámějších postav Bible. Všichni jeho legendární příběh znají, dostal se až do přísloví. Někteří historici však jeho existenci a to, že sjednotil roztroušené kmeny Izraelitů a založil Jeruzalém, zpochybňují… Tvrdí, že byl v té době malou, nevýznamnou vesnicí. A přijde jim divné, proč se po králi, co měl být u moci 60 let, zmiňují jen tři knihy Starého zákona a nikdo jiný. Jen ve stéle egyptského faraóna Merneptaha je okrajově zmíněn Izrael a u Šešonka I., že obsadil Davidovy výšiny.…

Egypťané tvrdí, že kdekoli se kopne do země, či spíš odstraní navátá vrstva písku, vždycky se něco najde. Stavba, socha, hrob atd. A není to nadsázka. I známý archeolog Mustafa Al-Waziri tvrdí, že odhaleno dosud nebylo ani čtyřicet procent všech starobylých památek… Překvapivě jsou tak hlášeny nové objevy z míst, kde by se to nejméně předpokládalo. Jsou totiž  prozkoumaná skrz naskrz. Na to, že se najde něco nového ve Velké neboli Cheopsově pyramidě v Gíze (mapa), by si asi těžko vsadil i největší optimista. Ovšem moderní technologie dokážou pomalu stejné zázraky jako staří Egypťané. I když pochopitelně úplně jiného druhu. Která…

Něco málo přes 300 kilometrů od oblíbeného letoviska Antalya leží jedno z nejstarších měst na světě, Catal Huyuk (neboli Çatal Hüyük, Çatalhöyük či Çatal Höyük), přibližně z roku 7500 př. n. l. Pro příznivce historie i záhad sem cestovní agentury pořádají jednodenní výlety, o které bývá velký zájem. Město v Turecku totiž výrazně vybočuje z rámce tehdejších zvyklostí i stylu života. Nemělo například žádné obranné hradby, což je neobvyklé. Stejně jako to, že se obyvatelé rozhodli ho z neznámých příčin dobrovolně opustit. Jednoznačné vysvětlení chybí, nenalezly se stopy po zemětřesení či jiné živelné katastrofě, vojenském konfliktu. Nedošlo ani ke změně klimatu,…

Archa úmluvy měla obsahovat nejcennější židovské předměty – desky, na nichž je vyryto desatero přikázání, Áronovu hůl a manu. Vedle Svatého grálu je suverénně nejhledanější biblickou relikvií. Ovšem o existenci poháru, do nějž prý Josef z Arimatie zachytil Kristovu krev po ukřižování, historici asi oprávněně pochybují. Ten, kdo se z něj napije, prý získá nesmrtelnost. Legendu zmiňuje Velšská poéma o králi Artušovi přibližně ze šestého století. Jestli Artuš žil, což není jisté, měl podle poémy za úkol najít kouzelnou nádobu (o grálu ani slovo), hlídanou devíti pannami v keltském záhrobí! A že by křesťané skrývali cennou relikvii u „konkurence“, není…

Artemis patřila k nejoblíbenějším starořeckým postavám. Mohla sice na kohokoli seslat smrt nebo nemoc, ovšem stejně tak uměla uzdravovat. Byla i neobyčejně krásná, přesto si sama a dobrovolně vybrala věčné panenství. Bavil ji totiž lov, stala se jeho bohyní (a ještě Měsíce). Šípy z jejího luku nikdy neminuly cíl, proslula i jako ochránkyně lesů. Byla ale hodně marnivá, urážlivá, vyžadovala úctu, proto se na její počest stavělo tolik chrámů. Ten v Efezu patřil k sedmi divům světa. Měl smůlu – nejdřív ho zapálil šílený Hérostratos, aby se proslavil. Po pracné obnově ho vyplenili barbarští Gótové a zkázu zřejmě dokonali křesťané…