Tag

Estonsko

Browsing

Vánoce 2016 se kvapem blíží a společně s nimi i Vánoční trhy 2016. Ty pražské – konkrétně na Staroměstském náměstí – budou zahájeny v sobotu 26. listopadu 2016 a potrvají až do 6. ledna 2017 do 22 hodin. Chcete zavítat i na ty zahraniční? Abyste nemuseli cestovat moc daleko, vybrali jsme pro vás trhy konající se v sousedních státech. V závěru článku však najdete i seznam vzdálenějších variant. 1/ Vídeň Vánoční trhy 2016 na náměstí Rathausplatz (mapa) startují již 11. listopadu 2016. Návštěvníci se mohou těšit na 150 stánků, které budou otevřeny denně až do 26. prosince. Letos se ve Vídni představí spousta nových…

Zakopnout o bludný kámen nebo kořen můžete v českých pohádkách. Pak ale lze na cestách po různých koutech světa narazit i na bludné balvany a ty už jsou o něčem zcela jiném. Jde o velké bloky horniny, které z místa jejich původu transportoval do velkých vzdáleností – třeba až 1500 kilometrů – kontinentální ledovec v období starších čtvrtohor předtím, než roztál. Mnoho bludných balvanů můžete najít především v severněji ležících zemích – v Estonsku, na území Litvy, Polska, Německa, Nizozemí či Dánska. Jsou i v České republice, ale v Itálii, Řecku nebo Bulharsku je neuvidíte, tam již kontinentální ledovec nezasáhl.…

Ať už zavítáte do Finska, anebo například do Polska, Litvy či Estonska, všude narazíte na pokrm zvaný kysel. Jedná se o rosolovitý dezert skládající se z vody, ovoce, cukru a bramborové moučky jakožto zahušťovadla. A pozor – je zpravidla velmi přitažlivý! Ve Finsku se mu říká kiisseli, v Polsku kisiel, v Litvě kisielius a v Estonsku kissell. I v jiných zemích jsou jeho názvy velmi podobné. Výjimkou není ani ten český – již zmíněný kysel. Litevci jedí kysel o Vánocích Tradiční verze tohoto dezertu se připravuje tak, že se horký ovocný protlak (případně sirup) promísí se studenou vodou s rozpuštěnou bramborovou moučkou, posléze se…

U obce Kata, jež se nachází v Tuhalském krasu v severním Estonsku, je velice zajímavá studna. Během větší části roku je hladina vody ve studni pod úrovní okolního terénu, ale v době vyššího stavu vody (zejména během jarního tání) začne přetékat přes okraj. Staré legendy praví, že je to čarodějná studna. Hluboko pod zemí údajně čarodějnice topí pod kotlem ve své sauně. Žár horkých par a jejich rej s březovými větvemi ženou vodu vzhůru a způsobují „kypění“ vody na povrchu. Odborníci pohádkám neuvěřili Vědci na pohádky nevěří a průzkum oblasti jim dal za pravdu. Ostatně – co jiného se taky…