Tag

gastronomie

Browsing

Pokud bychom hledali zemi, kde se prolíná nejvíc kulinářských zvyků, jedním z favoritů by jistě byla Belgie, a to nejen proto, že zde žijí dva různé národy – Vlámové a Valoni. První jsou potomky Nizozemců, kteří nepatří, co se pokrmů týče, mezi vyhlášené experimentátory, spíš si potrpí na klasiku. Jednou z nich je vlámská kachna, upečená v troubě. Chutná ale skvěle! Na rozdíl od naší se do ní totiž přidává na kostičky nakrájená anglická slanina, mletý pepř (s tím se rozhodně nešetří) a sušená mateřídouška. Servíruje se obložená kuličkami hroznů. O hranolky se přetahují se sousedy Pestřejší je valonská kuchyně,…

Valle d’Aosta neboli Údolí Aosty v Itálii je pro většinu Čechů takřka neznámým regionem. Neleží ani náhodou u moře, kam většina z nich míří, ale až daleko ve vnitrozemí, poblíž hranic s Francií a Švýcarskem. Přitom rozhodně stojí za návštěvu, zvlášť pro ty, co mají rádi divokou a nespoutanou přírodu, které v celé Evropě valem ubývá, ale i pro zvědavé gurmány, toužící pochutnat si na vybraných lahůdkách, jež nikde jinde neseženou. Ani jedni určitě nebudou odjíždět zklamáni. První mohou obdivovat úchvatnou krajinu, třeba křišťálově čistá jezera obklopená lesy, nad nimiž se tyčí štíty hor. A jelikož je zbytečné popisovat to, co…

Na ostrov Kea jezdili zejména obyvatelé Atén. Hospodářská krize v tomto případě působila pozitivně, mnozí totiž předělali svoje letní chaty na penziony, anebo je alespoň pronajímají. Turista často nemůže čekat velký luxus, ale komu stačí postel, sprcha a kuchyň, jelikož skoro celý den tráví u moře a večer na procházce, bude spokojen. Zdejší restaurace vás finančně nezruinují Jsou tu krásné a liduprázdné pláže, k nimž vedou půvabné cestičky. Jediným problémem je komplikovaná doprava, jezdí sem trajekt z přístavního městečka Lavrion (mapa). Z Atén je to sice dál, ale obyvatelé tohoto města mají k dispozici jachty a čluny. Kdo zvolí tuto variantu,…

Sýr patří k nejstarším pokrmům, asi jako první se s ním náhodně seznámili kočovníci z Asie, kteří zavěšovali v kožených vacích na hřbet koní nejen vodu, ale i mléko. To se natřásáním za jízdy a díky slunci změnilo v syrovátku, v níž plavaly kousky sýřeniny. Obojí považovali za vhodný doplněk stravy, ale dál se nedostali, byli stále na cestách. Stejně jako gorgonzola vznikl ve středověku Na umění výroby tak přišli až staří Římané. Z příručky gastronoma Columelly napsané kolem roku 50 vyplývá, že už tehdy používali syřidlo, pocházelo ze čtvrtého žaludku kůzlete či jehněte. Byli i velicí experimentátoři, zkoušeli mléko…

Na mapě a z výšky je poloostrov Chalkidiki nepřehlédnutelný. Připomíná tři prsty, i proto se mu říká trojzubec Poseidona, boha moří. Patří k nejkrásnějším místům Řecka a dříve to bylo znát i na cenách. Léta sem mířili hlavně movitější turisté, mezi něž Češi, jak známo, moc nepatřili. Ovšem nouze naučila nejen Dalibora housti, ale i místní podnikatele po hospodářské krizi hodně zlevnit. Letiště je v nedaleké Soluni (řecky Thessaloniki), kam je současně záhodno udělat si výlet. Je tu toho dost k vidění – jeskyně z pravěku, antické památky, rotunda svatého Jiří, zábavní park Waterland pro děti atd. Spousta pláží se pyšní…

Vídeňský řízek neboli Wiener Schnitzel je v gastronomii pojmem. U rakouských sousedů takovým, že je zákonem chráněný název, příprava i skutečnost, že smí být jen ze speciálně naříznuté části telecí kýty neboli ořechu. Kdyby ho restauratér zkusil udělat z – třeba i kvalitního – vepřového, čekala by ho nejen pokuta, ale i ztráta pověsti a odliv hostů, takže ho to ani nenapadne. Zajímavá a rozporuplná je historie tohoto pokrmu. Kdo vlastně Wiener Schnitzel vymyslel? Podle Cimrmanova Českého nebe za ní stál maršálek Radecký, ten si v Itálii oblíbil specialitu cotoletta alla milanese, maso obalené parmezánem, a šetrně nahradil drahý sýr…

Obchodníci po celém světě se zuby nehty snaží udržet stávající zákazníky a získat nové. Zkoušejí kdeco a pouštějí se do nejrůznějších neobvyklých experimentů. Výjimkou nejsou ani podnikatelé ze sféry gastronomie. Odvaha přijít s něčím novým je věc jedna a skutečně uspět druhá. Ale Daurgu Raa, obyčejný majitel rychlého občerstvení u autobusové zastávky v indickém městě Rajamahendravaram, svým nápadem prorazil. Veřejnost láká do jeho provozovny doslova „žhavý“ hit. Nabízí totiž fire paan. Ve studené formě nahrazuje léky Paan je v Indii po celá tisíciletí symbolem pohostinnosti, obecně je v kultuře jihovýchodní Asie velmi populární. Ačkoli se konzumuje, nejedná se o pokrm…

Uvažujete o dovolené v Egyptě? V tom případě pro vás máme skvělou zprávu! Jednorázová turistická víza do této severoafrické země s bohatou historií a atraktivními hotely u moře se oproti původním plánům zdražovat nebudou. Jejich cena zůstane pro letošní sezónu na úrovni loňska, tedy na 25 dolarech (cca 640 Kč). Bezpečnost se výrazně zlepšila Zdražení na 60 dolarů bylo přitom plánováno už od července 2017. Dovolenkáři tedy letos znatelně ušetří. A proč tamější vláda nakonec ponechala turistická víza beze změny? Egyptský velvyslanec v ČR Abdar Rahmán Saláhaddín uvedl, že doufá v to, že i tento krok přispěje k tomu, že se Egypt vrátí zpět jako jedna…

Alžírsko, druhý největší africký stát, má téměř čtyřikrát větší rozlohu než Francie, která ho od roku 1847 kolonizovala. Získání nezávislosti (1962) mu přineslo svobodu, ale ne mír. Naopak zavládl chaos a letitá občanská válka. Ta si vyžádala až 150 000 obětí a zlikvidovala kromě slušně rozjeté ekonomiky i turistický ruch v zemi, která měla a má co nabídnout. I dnes najdeme oblasti, kam není doporučeno jezdit, ale většina území je bezpečná. Jezdí sem hodně Francouzi, kteří k Alžírsku mají vztah, navíc se tu domluví, což se jim všude nestane. Nadchnou vás také fotogenické pouštní duny Krásy rozmanité přírody určitě stojí…

Koláčky z listového těsta plněné žloutkovým krémem a posypané skořicí jsou pro mlsné jazýčky neodolatelné, a tak není divu, že se z Portugalska dostaly do světa i k nám. V „rodné“ zemi se jim ovšem oficiálně říká Pastéis de Belém, podle města, kde byly poprvé upečeny v roce 1837 – v klášteře Mosteiro dos Jerónimos. Jejich vznik ovšem neměl nic společného s gastronomií. Jeptišky prostě jen nevěděly, jak si poradit s přebytkem žloutků vajec. Bílky totiž používaly ke škrobení svého řeholního oblečení, hlavně bílých límců, a tak ze žloutků začaly vyráběly koláčky. Proslavily se díky revoluci Přidaly k nim prostě…