Tag

gastronomie

Browsing

Aragonie patří – třeba na rozdíl od sousedního Katalánska – k nejméně osídleným částem Španělska. Je to dané hlavně terénem. Vrcholy Pyrenejí přecházejí do stepí, strmých údolí. Najdeme tu sice soutěsky plné zeleně, ovšem málo prostoru pro výstavbu větších měst. V pravěku se na území Aragonie (mapa) nacházelo obrovské jezero. Když ho pohltilo moře, postupně osídlili oblast lidé. Začali pěstovat mandle, olivy, datle, fíky a víno. Klíčový pro ně ale byl zdroj vody. Některé části zůstaly (a stále jsou) kvůli jejímu nedostatku pusté – i kvůli špatné přístupnosti. Ta zase ochránila obyvatele od vpádů nepřátel, území pro ně prostě nebylo…

Bordeaux leží asi tak 600 km od Paříže, po obou březích řeky Garonny. Historicky významnější je západní část s přístavem, kam mohou vplouvat i zaoceánské lodě. Okolí města je vyhlášené hlavně vínem, nejprestižnější a nejdražší se pěstují právě tady. Jsou ale i menší vinařství, která také produkují dobrý mok. K některým se dá dokonce dojet tramvají! Ostatně vinná réva je tu všudypřítomná, její listy se vinou už na letištní budově nebo na úřadě starosty. Nejlépe se zde daří odrůdám Merlot, Cabernet Franc a Cabernet Sauvignon. Okouzlí vás amfiteátr, svatostánky i bazén Bordeaux (mapa) je prastaré. Už ve třetím století př.…

Největší italský ostrov Sicílie láká nejen plážové typy, ale také milovníky památek, přírodních unikátů a skvělé gastronomie. Jedna ze specialit, na nichž si tady můžete pochutnat, se jmenuje arancini. O co se jedná? O sicilské národní jídlo, které má certifikát Prodotto agroalimentare tradizionale udělovaný italským ministerstvem zemědělství. Konkrétně jde o smažené kuličky plněné rýží, masovým ragú a sýrem. Ale pozor – kulatý tvar rozhodně není pravidlem! Mnohdy mají arancini spíše kuželovitý tvar, respektive zdálky tak trochu připomínají obrovskou kapku nebo smaženou hrušku. Většinou však vypadají jako malé pomeranče, což souvisí i s jejich názvem. Ten je odvozen od slova arancia, což…

Sedmnáctý ročník události, kterou lze označit za předávání „kulinářských Oscarů“, se uskutečnil koncem června 2019 v Singapuru. Sešlo se tam přes tisíc odborníků z oblasti gastronomie, aby jako každý rok vybrali vítěze, respektive vítězku. Titul Nejlepší restaurace světa za rok 2019 v rámci udílení cen World’s 50 Best Restaurant Awards získal podnik Mirazur ve francouzském městě Menton nedaleko italských hranic. Pro vyhlášenou restauraci (mapa), již provozuje italsko-argentinský šéfkuchař Mauro Colagreco, je rok 2019 velice úspěšný. Kromě zmíněného titulu podnik obdržel rovněž třetí michelinskou hvězdu. Mimochodem – první dostal v roce 2007, druhou o pět let později. Za večeři tady dáte skoro sedm tisíc „Cítím…

Italská Bologna, kvůli budovám v barvách červené a oranžové známá také pod přezdívkou Červená Bologna, je rozhodně zajímavým místem, které je potřeba v Itálii navštívit. Oproti Benátkám, Florencii nebo Římu je to velice klidné město. Na každém kroku doslova zakopnete o historický monument. Žije tu spousta studentů, protože právě tady najdete nejstarší univerzitu. A navíc z Bologni je to kousek do dalších okouzlujících míst… Ve městě Bologna (mapa) není potřeba bydlet úplně v centru, všude se snadno a rychle dostanete pěšky. Před deštěm i sluncem vás ochrání všudypřítomná podloubí, která se pyšní celkovou délkou 38 km. Symbolem města jsou dvě…

Světoznámý cestovatelský portál TripAdvisor každým rokem vyhlašuje nejlepší destinaci, hotel, pláž a podobně. A nezapomíná ani na gastronomii. Nejlepší restaurace světa za rok 2018 – tímto titulem se již několik dní pyšní Au Crocodile ve francouzském Štrasburku. Ceny Travelers’ Choice Awards jsou udíleny na základě uživatelských hodnocení. Na druhém místě skončila restaurace Martin Berasategui v Lasarte (mapa), třetí je El Celler de Can Roca v Gironě (mapa). Oba podniky tedy najdete ve Španělsku. Hvězd ubylo, zákazníků však nikoliv Ale vraťme se k vítěznému restaurantu Au Crocodile, který sídlí v historickém domě z roku 1659 a který mají v oblíbě i někteří zaměstnanci nedalekého Evropského parlamentu. Není…

Chystáte se do Skandinávie, konkrétně do Norska? Pak vás určitě zajímá, na čem si tam pochutnáte. Jestliže vám nevadí maso, vyzkoušejte jedno z nejpopulárnějších lokálních jídel – farikal. Co si pod tímto názvem máte představit? Farikal je tradiční pokrm, který tvoří skopové maso s kostí, dušené zelí, černý pepř a brambory. S čistým svědomím ho lze označit za norské národní jídlo. Už v sedmdesátých letech minulého století tak totiž oficiálně učinili v rámci rozhlasového programu Nitimen. V roce 2014 vyhlásil ministr zemědělství Sylvi Listhaug novou soutěž, jejíž výsledky potvrdily, že se skutečně jedná o národní jídlo. Farikal má svátek koncem září Farikal v překladu znamená ovce…

Když jsme psali o francouzském Dijonu, který kromě krásy proslavila hořčice, nemůžeme opominout Parmu. Tedy italské město známé hned díky dvěma věhlasným gastronomickým specialitám. Kromě sýru parmezán se může chlubit i výtečnou šunkou prosciutto. Výraz pochází z latinských slov pro (před) a exsuctus (vysát vlhkost). Šunka prosciutto byla známá už z dob starého Říma. Ódy na ni pěl známý historik Strabón. Podle jedné legendy však vznikla ještě dřív – na počest vládce Hannibala. Ten město dobyl v roce 217 př. n. l. za jásotu obyvatel. Proč je šunka prosciutto jedinečná? Na tradici výroby šunky prosciutto se podílelo víc faktorů než…

Jsou místa, kde většina lidí nikdy nebyla a navíc ani neví, kde přesně leží. Přesto je dobře zná díky tomu, že je proslavil nějaký výrobek. To je příklad hořčice z města Dijon. Přitom toho metropole francouzského regionu Burgundsko nabízí mnohem víc. Pálivá chut této hořčice je nenapodobitelná. Nezpůsobuje ji křen, jak si mnozí myslí, ale semínka černé (nikoliv obvyklé bílé) hořčice. Dále prý mošt z nezralých hroznů, ocet a mořská sůl. Nejstarší výrobna a zároveň prodejna (pochází z roku 1840) nese jméno zakladatele Edmonda Fallota. Okouzlí vás kostely i další historické stavby Provozoven je více, ale tato se řadí mezi nevyhledávanější.…

Chorvatská kuchyně patří k těm, které lze dost těžko charakterizovat. Liší se stejně jako příroda v jednotlivých částech země. Jiná je ve Slavonii, Istrii, Dalmácii i jinde. To vede rovněž k tomu, že tu nenajdeme jídlo považované za národní, jako je u nás vepřo knedlo zelo či svíčková. Ti, co sem cestují, spoléhají většinou na osvědčené pokrmy, jejichž názvy znají z domova – rizoto, čevapčiči, džuveč, nebo si dají v restauraci steak. Tím se ochuzují o hodně kulinářských zážitků. Proto jsme připravili malý přehled s netradičním receptem na závěr. Kapr se připravuje úplně jinak než u nás Jako všude ve…