Tag

kuchyně

Browsing

Pokud bychom hledali zemi, kde se prolíná nejvíc kulinářských zvyků, jedním z favoritů by jistě byla Belgie, a to nejen proto, že zde žijí dva různé národy – Vlámové a Valoni. První jsou potomky Nizozemců, kteří nepatří, co se pokrmů týče, mezi vyhlášené experimentátory, spíš si potrpí na klasiku. Jednou z nich je vlámská kachna, upečená v troubě. Chutná ale skvěle! Na rozdíl od naší se do ní totiž přidává na kostičky nakrájená anglická slanina, mletý pepř (s tím se rozhodně nešetří) a sušená mateřídouška. Servíruje se obložená kuličkami hroznů. O hranolky se přetahují se sousedy Pestřejší je valonská kuchyně,…

Valle d’Aosta neboli Údolí Aosty v Itálii je pro většinu Čechů takřka neznámým regionem. Neleží ani náhodou u moře, kam většina z nich míří, ale až daleko ve vnitrozemí, poblíž hranic s Francií a Švýcarskem. Přitom rozhodně stojí za návštěvu, zvlášť pro ty, co mají rádi divokou a nespoutanou přírodu, které v celé Evropě valem ubývá, ale i pro zvědavé gurmány, toužící pochutnat si na vybraných lahůdkách, jež nikde jinde neseženou. Ani jedni určitě nebudou odjíždět zklamáni. První mohou obdivovat úchvatnou krajinu, třeba křišťálově čistá jezera obklopená lesy, nad nimiž se tyčí štíty hor. A jelikož je zbytečné popisovat to, co…

Japonci jsou známí svou nápaditostí, která však často hraničí s výstředností. Tak například v Tokiu je restaurace Cannibalistic Sushi (Kanibalské sushi), jež zve hosty k velmi netradičnímu menu. Už její název nenechá nikoho na pochybách o tom, co se tu návštěvníkům podává. Ale žádný strach. Ačkoli do místnosti, která evokuje představu operačního sálu, přivezou na nemocničním lůžku servírky oblečené do uniforem zdravotních sestřiček lidské tělo v životní velikosti, jde pouze o atrapu vyrobenou ze speciálního těsta. To lze bez obav konzumovat a obsahuje kousky výborného sushi, poskládané do tvaru vnitřností a jednotlivých lidských orgánů. Dodejme však, že vše vypadá velmi…

Afrika je pro svou rozlehlost a množství národů, z nichž každý má jiné zvyky, těžko zařaditelná i z kulinářského hlediska. Určující je, že hodně oblastí patří mezi chudé, navíc klimaticky problémové, suché. Zajímavá situace je např. ve vnitrozemské savaně, kde je na rozdíl od těch ostatních dost zvěře. Pase se tu skot, ovce, kozy, najdeme zde i pro černý kontinent ne zrovna typická prasata. Místní však zvířata téměř nejedí, jen s nimi obchodují, jsou totiž považována za kmenovou měnu! Pokud jde o nejčastější potraviny, vládne maniok. Jedná se o tropickou rostlinu, velmi bohatou na bílkoviny, které místní tuze potřebují. Chutí…

Zdalipak víte, že francouzská kuchyně patří pod UNESCO? Tato organizace ji totiž v roce 2010 prohlásila za „nedotknutelné kulturní dědictví“. Stala se i kolébkou luxusní „haute cuisine“, vybraných delikates, podávaných ve špičkových restauracích. Navíc firma Michelin každoročně vydává gastronomického průvodce, uznávaného jako světově nejvyšší ocenění kvality restaurací. Hvězdy, které uděluje, jsou pro ně obrovskou reklamou. Tento věhlas nejspíš souvisí i s tím, že konzumace jídla – a k němu pochopitelně vína – je pro každého Francouze rituálem. Vychutnávají si ho nejen vybraným jazýčkem, ale i nosem a také očima. Večeře, kdy se celá rodina sejde pohromadě, trvá obvykle nejméně hodinu,…

Na ostrov Kea jezdili zejména obyvatelé Atén. Hospodářská krize v tomto případě působila pozitivně, mnozí totiž předělali svoje letní chaty na penziony, anebo je alespoň pronajímají. Turista často nemůže čekat velký luxus, ale komu stačí postel, sprcha a kuchyň, jelikož skoro celý den tráví u moře a večer na procházce, bude spokojen. Zdejší restaurace vás finančně nezruinují Jsou tu krásné a liduprázdné pláže, k nimž vedou půvabné cestičky. Jediným problémem je komplikovaná doprava, jezdí sem trajekt z přístavního městečka Lavrion (mapa). Z Atén je to sice dál, ale obyvatelé tohoto města mají k dispozici jachty a čluny. Kdo zvolí tuto variantu,…

Sýr patří k nejstarším pokrmům, asi jako první se s ním náhodně seznámili kočovníci z Asie, kteří zavěšovali v kožených vacích na hřbet koní nejen vodu, ale i mléko. To se natřásáním za jízdy a díky slunci změnilo v syrovátku, v níž plavaly kousky sýřeniny. Obojí považovali za vhodný doplněk stravy, ale dál se nedostali, byli stále na cestách. Stejně jako gorgonzola vznikl ve středověku Na umění výroby tak přišli až staří Římané. Z příručky gastronoma Columelly napsané kolem roku 50 vyplývá, že už tehdy používali syřidlo, pocházelo ze čtvrtého žaludku kůzlete či jehněte. Byli i velicí experimentátoři, zkoušeli mléko…

Kdysi jsme tento pokrm (jen psaný s b, nikoliv s p) nacházeli na jídelním lístku většiny restaurací takřka denně, pak se, bohužel, vytratil, stejně jako mnoho dalších „socialistických“. Základem názvu je perské slovo kebab (ten je u nás naopak čím dá populárnější) s tím rozdílem, že čevapčiči se připravuje z mletého masa, obvykle hovězího, jehněčího, skopového či vepřového. Často jde o jejich směs. U nás bylo čevapčiči mylně považováno za bulharské jídlo, ale existuje v mnoha recepturách pod různými názvy v Bosně, Srbsku, Chorvatsku, Slovinsku, Makedonii a jinde. Za vznik vděčí tomu, že většinu Balkánského poloostrova okupovali Turci. Povstalci, říkalo se…

Česky se jí říká očnatec obecný, ale v našich řekách či rybnících byste ji hledali marně. Ryba Sarpa salpa žije převážně ve Středozemním moři a Biskajském zálivu a vyvolává silné halucinogenní stavy. Ty dobře znali už starověcí Římané, říkali jí proto „ryba, která přináší sny“. Konzumovali ji kvůli tomu hlavně věštci, vždy ve velkém množství, jelikož tyto schopnosti nemá ani zdaleka každá. Mnohdy nepocítíte žádnou změnu Podobný efekt vyvolává třeba látka LSD. V případě ryby Sarpa salpa docílíte „změny stavu“ nikoliv díky jejímu masu jako takovému, ale jedná se o následek spolknutí určitého druhu mořské řasy, na níž si některé s oblibou…

Vídeňský řízek neboli Wiener Schnitzel je v gastronomii pojmem. U rakouských sousedů takovým, že je zákonem chráněný název, příprava i skutečnost, že smí být jen ze speciálně naříznuté části telecí kýty neboli ořechu. Kdyby ho restauratér zkusil udělat z – třeba i kvalitního – vepřového, čekala by ho nejen pokuta, ale i ztráta pověsti a odliv hostů, takže ho to ani nenapadne. Zajímavá a rozporuplná je historie tohoto pokrmu. Kdo vlastně Wiener Schnitzel vymyslel? Podle Cimrmanova Českého nebe za ní stál maršálek Radecký, ten si v Itálii oblíbil specialitu cotoletta alla milanese, maso obalené parmezánem, a šetrně nahradil drahý sýr…