Tag

Litva

Browsing

Zakopnout o bludný kámen nebo kořen můžete v českých pohádkách. Pak ale lze na cestách po různých koutech světa narazit i na bludné balvany a ty už jsou o něčem zcela jiném. Jde o velké bloky horniny, které z místa jejich původu transportoval do velkých vzdáleností – třeba až 1500 kilometrů – kontinentální ledovec v období starších čtvrtohor předtím, než roztál. Mnoho bludných balvanů můžete najít především v severněji ležících zemích – v Estonsku, na území Litvy, Polska, Německa, Nizozemí či Dánska. Jsou i v České republice, ale v Itálii, Řecku nebo Bulharsku je neuvidíte, tam již kontinentální ledovec nezasáhl.…

Ať už zavítáte do Finska, anebo například do Polska, Litvy či Estonska, všude narazíte na pokrm zvaný kysel. Jedná se o rosolovitý dezert skládající se z vody, ovoce, cukru a bramborové moučky jakožto zahušťovadla. A pozor – je zpravidla velmi přitažlivý! Ve Finsku se mu říká kiisseli, v Polsku kisiel, v Litvě kisielius a v Estonsku kissell. I v jiných zemích jsou jeho názvy velmi podobné. Výjimkou není ani ten český – již zmíněný kysel. Litevci jedí kysel o Vánocích Tradiční verze tohoto dezertu se připravuje tak, že se horký ovocný protlak (případně sirup) promísí se studenou vodou s rozpuštěnou bramborovou moučkou, posléze se…

Z dálky připomíná Kryžiu Kalnas – Hora křížů, která se nachází v blízkosti litevského města Šiauliai, obyčejný pahorek. Ačkoli nevysoký (vypíná se jen do výšky 105 metrů), je významným poutním místem. Stojí na něm desítky tisíc křížů – obřích i miniaturních symbolů víry. Většina z nich je ze dřeva, některé jsou však z kamene, kovu nebo plastu. Dříve zde plál věčný ohen Daná lokalita byla podle pověstí a legend kdysi posvátnou. Pohané zde údajně udržovali věčný oheň a uctívali svá božstva. První novodobé kříže se tu objevily po povstání proti carské nadvládě v roce 1831, když zde Litevci pochovali své blízké,…

Dnes malá (asi jako ČR) Litva patřila ve středověku k evropským mocnostem, v dobách největšího rozmachu – tedy počátkem patnáctého století – sahalo její území od Baltského až k Černému moři. Z těch časů ale moc nezbylo. A to ani v metropoli Vilnius. Právě tam je nejvíc historických staveb, ale hlavně z období baroka a klasicismu. Název vznikl drobnou úpravou jména řeky Vilnia, která metropolí protéká. Za zmínku jistě stojí fakt, že Vilnius byl v roce 2009 vyhlášen za Evropské město kultury. Kola mají v hlavním městě zelenou Všude je hodně zeleně – stromů, keřů či květin. Překvapí vás i to, že v ulicích je…