Tag

maso

Browsing

Z okolí města Valencie na východě Španělska pochází národní pokrm paella, podobný rizotu. Připravuje se na velké pánvi paellera, podle níž dostal název. Obsahuje zejména rýži, zeleninu, koření, olivový olej a mořské plody. Existuje samozřejmě celá řada variant lišících se některými přidanými ingrediencemi. Paella je každopádně jídlem, po němž nepřiberete. Není divu, že ji komisaři UNESCO před časem zařadili na seznam nehmotného kulturního dědictví. Pojďme se o této specialitě dozvědět něco víc! Bez šafránu to prostě nejde Španělské „rizoto“ bylo původně potravou chudých. Zemědělci pracující v první polovině 19. století na polích v okolí Valencie, konkrétně v blízkosti sladkovodní laguny…

Chystáte se do Skandinávie, konkrétně do Norska? Pak vás určitě zajímá, na čem si tam pochutnáte. Jestliže vám nevadí maso, vyzkoušejte jedno z nejpopulárnějších lokálních jídel – farikal. Co si pod tímto názvem máte představit? Farikal je tradiční pokrm, který tvoří skopové maso s kostí, dušené zelí, černý pepř a brambory. S čistým svědomím ho lze označit za norské národní jídlo. Už v sedmdesátých letech minulého století tak totiž oficiálně učinili v rámci rozhlasového programu Nitimen. V roce 2014 vyhlásil ministr zemědělství Sylvi Listhaug novou soutěž, jejíž výsledky potvrdily, že se skutečně jedná o národní jídlo. Farikal má svátek koncem září Farikal v překladu znamená ovce…

Také milujete šunku s čerstvým rohlíkem či houskou? A co třeba originální uherský salám, anebo pořádný kus hovězího masa, které si v kuchyni upravíte dle svých představ a chuti? Máte-li slabost pro uzeniny a pečivo včetně preclíků, můžete si těmito produkty dokonce vyzdobit byt. Špatný vtip? Ani náhodou! Stačí, když se vydáte do Západního Berlína, konkrétně do ulice Boxhagener. V přízemí domu s orientačním číslem 32 (mapa) najdete specifické řeznictví Aufschnitt Berlin. Pokud sem vstoupíte zamyšlení, anebo si například v autě zapomenete brýle, hravě se vám může stát, že prodavačku požádáte o půl kila masa nebo o štangli salámu a vůbec vám přitom nedojde,…

Vídeňský řízek neboli Wiener Schnitzel je v gastronomii pojmem. U rakouských sousedů takovým, že je zákonem chráněný název, příprava i skutečnost, že smí být jen ze speciálně naříznuté části telecí kýty neboli ořechu. Kdyby ho restauratér zkusil udělat z – třeba i kvalitního – vepřového, čekala by ho pokuta. A zároveň i ztráta pověsti a odliv hostů, takže ho to ani nenapadne. Zajímavá a rozporuplná je historie tohoto pokrmu. Kdo vlastně Wiener Schnitzel vymyslel? Podle Cimrmanova Českého nebe za ní stál maršálek Radecký. Ten si v Itálii oblíbil specialitu cotoletta alla milanese, maso obalené parmezánem, a šetrně nahradil drahý sýr…

Staré Řecko bylo kolébkou evropské civilizace, mnohé znalosti z tohoto období využíváme dodnes, aniž si to uvědomujeme. Proto asi nepřekvapí skutečnost, že odtamtud pochází i první kuchařka. V roce 320 před n. l. ji napsal básník Archestratus – pod názvem Daedalus chutných jídel. Později Atheneus, egyptský Řek, vydal další podobnou – Deipnosofistes neboli Večeře učených. Není jen plná receptů na přípravu jídel, ale i podrobných popisů místních zvyklostí, stolování, způsobů podávání jídel a třeba také sexuálních hrátek! Chléb paximadi připomíná suchary Kulinářské umění pak podpořil Alexandr Veliký, který – jak známo – rád holdoval vínu i dobrému jídlu. Obojí si uměl patřičně…

Jíte rádi rychle a na stojáka? Není to sice úplně nejzdravější záliba, ale zato odpovídá dnešní uspěchané době. Vydáte-li se v dohledné době do New Yorku, nezapomeňte navštívit nově otevřenou japonskou restauraci Ikinari Steak, v níž si můžete pochutnat na opravdu luxusních steacích. Ale pozor – budete je muset sníst výhradně vestoje! Oběd či večeře vám zabere necelou půlhodinu V podniku Ikinari Steak (mapa) totiž nemají žádné židle. Ne, že by si je nemohli z finančních důvodů dovolit, je to jednoduše záměr. Pokud si myslíte, že se jedná o nový fitness trend, mýlíte se. Majitel Kunio Ichinose chce, aby se v provozovně vystřídalo co nejvíce…

Maso – a také mléko a z něj vyráběné máslo, jogurt či sýr – z jaka, který žije hlavně ve vysokohorských oblastech Nepálu, Bhútánu a Tibetu, patří mezi nepříliš známé delikatesy. Mimo jiné i proto, že ten původní, jak divoký (Bos mutus), je ohrožený vyhubením. Řadí se mezi nejmohutnější zvířata na planetě, dorůstá do výšky až přes dva metry a váží tunu. Jeho tělo je dokonale přizpůsobené tvrdým podmínkám, v nichž musel a musí přežívat. Naštěstí se vyskytuje i v domestikované formě, a je to právě maso z jaka domácího (Bos grunniens), které lze ochutnat, nejčastěji v některých místech centrální Asie.…

První zmínku o whisky nalezneme v královských pokladních svitcích z roku 1494, kde stojí: „Povoluje se osm bollů sladu fráteru Johnu Corovi na výrobu akvavitu.“ Tento příkaz dal skotský vládce Jakub IV. a týkal se kláštera Saint Andrew’s, kde se sluhové Boží zabývali výrobu skvělého nápoje, a nebyla to bezvýznamná zakázka! Jeden boll vážil asi 150 kg, akvavit, z latinského aqua vitae, pak znamenal vodu života, jak se ve středověku označovaly pálenky, jimž byly připisovány léčivé účinky. Farmáři měli jasnou volbu Keltské synonymum je Uisge Beatha, během staletí se změnilo na usky, a to už byl jen krůček k whisky.…

Finsko, přezdívané jako země tisíců jezer, je nejvíc navštěvované v létě. V první řadě turisty, vyhýbajícími se velkým vedrům, a kulináři, kteří se vydají za místními pochoutkami. Teploty se v červenci a srpnu pohybují kolem příjemných 18 až 22 stupňů. Nikdo si ale určitě nebude stěžovat na nedostatek slunce. To totiž svítí i v noci, na severu země nezapadne celé léto a ještě déle, třeba až 73 dní. Za tento vzácný a obdivovaný úkaz vděčí Finsko tomu, že částečně leží za polárním kruhem. Procházky předčí koupání Krajina je nádherná, jsou tu hluboké lesy a pochopitelně množství jezer. Na koupání jsou pro nás chladná,…

Poté, co islandští fotbalisté koncem června 2016 šokovali Anglii vyřazením jejich týmu, který byl tipován na vítěze Eura, zvedla se prudce vlna zájmu o tuto malou zemi. Tentokrát se nezaměříme na její nesčetné přírodní krásy, ale na hodně neobvyklou gastronomickou „lahůdku“, jež by se dala charakterizovat i tak, že je pouze pro otrlé. Nejbizarnější místní pokrm hákarl totiž nedokážou pozřít někteří místní obyvatelé, natož cizinci. Nevadí ani tak skutečnost, že jde o maso žraloka malohlavého neboli grónského (Somniosus microcephalus), lidi spíš děsí příprava. Maso je třeba zbavit jedu Krev těchto paryb obsahuje velké množství močoviny, takže je jejich maso pro…