Tag

prameny

Browsing

Lázně Libverda leží v malebné kotlině v podhůří Jizerských hor. Zvláštní název je odvozený z německého Bad Liebwerda, volně přeloženo „líbezný ostrůvek mezi bažinami“. Jsou dva hlavní důvody, proč sem jet – minerální prameny s léčivými účinky a krásná příroda. Seriózní nabídku ubytování v obci Lázně Libverda a jejím okolí naleznete ZDE. Na své si přijdou pěší turisté. Jejich hlavním cílem je zpravidla zdolání Smrku (1124 m), nejvyšší hory české části Jizerských hor. Z rozhledny lze za příznivého počasí spatřit Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz a dokonce i Říp. V okolí objevíte několik vyhlídek Vychází se obvykle od Obřího sudu. Jde o…

Lázeňská obec Karlova Studánka leží v panenské přírodě v údolí horské říčky Bílá Opava. „Opírá“ se o Praděd, nejvyšší horu Jeseníků, a pyšní se nejčistším vzduchem ve střední Evropě. Symbolem této nejvýše položené obce v okresu Bruntál je Pitný pavilon z roku 1864, napájí ho pramen Petr z hloubky 121 m pod zemí. Roubené budovy ovlivněné empírem pamatují založení lázní v roce 1785. Nařídil je postavit nejmladší syn Marie Terezie, Maxmilián František, na místě osady Hubertov. Jednou ze staveb je tzv. věžový dům, výjimečný věžičkou na střeše. Dnes v něm najdete mj. i restaurant Pod Věží. Karlova Studánka se jmenuje podle arcivévody…

Františkovy Lázně ležící šest kilometrů od Chebu jsou výjimečné nejen léčebnými prameny a procedurami, ale i prostředím, v jakém se nacházejí. A také pohodovou atmosférou, kde čas nic neznamená… Příznivé účinky zdejší minerální vody jsou známé od patnáctého století. Pili ji nejen místní obyvatelé, prodávala se v celém Německu. V roce 1700 dokonce její vývoz převýšil objem vody ze všech ostatních lázní v zemi! V té době ale ještě město neexistovalo, jen nesourodý shluk budov a stáčíren. Vzniklo až roku 1793 díky nařízení císaře Františka I., po kterém hrdě nese jméno. Františkovy Lázně nabízejí analýzu tělesné konstituce Františkovy Lázně (mapa)…

Vyhlášené lázně a starobylé centrum jsou největšími chloubami města Győr, které leží na severozápadě Maďarska. Tedy asi 120 km západně od Budapešti. Přezdívku „město řek“ má díky skutečnosti, že se rozprostírá kolem soutoku řek Mošonský Dunaj a Rába. Aby toho nebylo málo, kousek odsud tečou řeky Rábca a Marcal. Zajímavých budov, které mají nespornou historickou hodnotu, spatříte ve městě (mapa) spoustu. Jednou z nich je radnice (na úvodním snímku), tříosá stavba z konce 19. století. Její dominantou je věž vysoká 59 metrů. Nepřehlédnutelný kolos se nalézá nedaleko vlakového i autobusového nádraží. Očividná je samozřejmě i současnost, jednou z nových staveb je…

Kanárský ostrov La Palma je veřejnosti prakticky neznámý, i když ho místní s pýchou – a nutno říct, že oprávněnou – nazývají La Bonita (Krásný). Možná i proto, že se pečlivě starají o své domácí zahrádky, jež jsou považovány za jedny z nejlépe udržovaných v celém souostroví. Jejich krásný kolorit dotváří okolní bujná vegetace. Zdejší mufloni nejsou rozmlsaní Rostou tu husté porosty kapradin, vavřínové lesy, na polích se pěstují různé plodiny – hlavně hrozny, avokádo či banány. Najdeme tady ale i plantáže tabáku, z něhož se vyrábějí doutníky. Ty si dle znalců voňavého kouře v ničem nezadají s mnohem známějšími kubánskými.…

Sopka Arenal se nachází tak hodinu cesty od metropole Kostariky, San José. Je vysoká 1 670 metrů, má velký, kónický kráter. Patří mezi geologicky „mladé“, vznikla zhruba před 7000 lety. Je stále aktivní, poslední významnější erupce nastala v roce 2000, ale poprvé se po více než čtyřech stech letech nečinnosti nečekaně probudila k životu 29. července 1968. Až do vzdálenosti pěti kilometrů metala žhavé sopečné bomby, ty zasáhly i nedaleké městečko Tabacon, kde padlo řádění živlu za oběť 87 překvapených lidí. Dobrodruzi často nedbají varování Sopka Arenal (mapa) byla totiž za stovky let klidu porostlá bujnou vegetací i úrodnou půdou, na…

Největší chloubou Maďarska není, jak se domníváme, uherák nebo čabajka, ale „podzemní oceán“ termálních pramenů. Maďarské termální lázně jsou věhlasné nejen po celé Evropě! Tvrdí, se, že všude, kam člověk zabodne hůl do země, hned nějaký pramen vytryskne. Podobnou metodu svého času zkoušeli geologové, když tu hledali ložiska ropy – bez úspěchu. Mýty tvrdí, že se zde v dávné minulosti rozkládalo Panonské moře, které časem vyschlo a v půdě po něm zbylo množství zdravých minerálních látek. Faktem je, že zemská kůra je na celém území velice tenká, což může hrát určitou roli. Není totiž vůbec obtížné dostat se k podzemním…