Tag

Pyrenejský poloostrov

Browsing

Španělský region Murcie není moc známý, přestože ho omývají dvě moře, Malé a Středozemní, takže o pláže není nouze. Hlavní turistické taháky jsou ale jiné. Leží na jihovýchodě Pyrenejského ostrova (mapa), kde jsou i slavná města, Malaga a Granada, přes velké sucho je díky důmyslnému zavlažování jednou z nejúrodnějších oblastí. Ochutnáte skvělou tresku i chobotničky Na území Murcie se pěstují hlavně citrusové plody, zelenina a luštěniny, všechny jsou součástí mnoha výtečných místních jídel, kvůli nimž sem míří kulináři z celého světa. Tradiční bývají domácí vepřové zabíjačky, jen maso se okamžitě nejí, ale udí, stejně jako ryby. Hlavně treska a tuňák jsou…

Při slově Bologna si asi skoro každý vybaví italské historické město, proslavené červenými věžemi. Jen znalci nejkrásnějších evropských pláží vědí, že stejně tak se jmenuje Playa de Bologna (někdy se používá název Playa de Bolonia) v provincii Cádiz na jihu Španělska. Měří skoro 4 kilometry, široká bývá 70 metrů, má okrouhlý tvar, obklopují ji duny a zvlněná pahorkatina. Blízko je i Gibraltarský průliv, kam se chodí na výlety. Při troše štěstí uvidíte velryby Playa de Bologna (mapa) není moc navštěvovaná a turisty skoro vůbec. Nejbližší obec je Tarifa, v jednom místě nejjižnější bod Evropy, kousek přes moře od dvou afrických měst…

Španělsko patří mezi velmi žádané letní destinace, tudíž jsou některé oblasti během července a srpna přeplněné turisty. Pyrenejský poloostrov je naštěstí velký, a tak se tam dá najít hodně lokalit, kde vládne relativní klid a pohoda. Není od věci inspirovat se tím, kam nejčastěji jezdí na víkendy a dovolenou samotní Španělé. Jedním z takových míst je Santander. Leží na severu (mapa), u Biskajského zálivu. Je hlavním městem provincie Kantábrie (španělsky Cantabria), má 200 000 obyvatel. V osmnáctém století si ho vyhlédla společenská smetánka jako místo pro letní byty. Palác je dodnes místním skvostem Přijížděli sem královna Isabela II., vévoda Amadeus…

Baskicko, které leží u Biskajského zálivu i v západním podhůří Pyrenejí, patří sice administrativně Španělsku, ale spíš formálně – jeho autonomie je hodně široká. Má vlastní parlament, daňový systém, policii i úřední jazyk. Baskičtina se vyučuje na školách a hodně místních mluví jen s ní, takže domluva bývá někdy těžká. Je unikátní, nemá nic společného se španělštinou. Kde se vzala a jak vznikla, nikdo neví. Místní se od nás liší tvarem lebky Existuje řada hypotéz, o které se jazykovědci přou a nejsou schopni ji někam zařadit, žádné známé řeči se nepodobá. Mluví se s ní často i v sousední provincii…

Po delší době opět trošku podráždíme dietáře a smlsneme si – alespoň očima – na sladkosti, která se řadí mezi vyhlášené španělské speciality. Podobá se tureckému medu, a to nejen vzhledem. Tato dobrota se jmenuje turrón a pochází z 15. století. Nejčastěji se s ní můžeme setkat o Vánocích, kdy má na stole svoje čestné místo. Ale samozřejmě nejen tehdy. Základními surovinami pro výrobu pokrmu turrón jsou včelí med, cukr a mandle. Každá španělská oblast má dokonce svou vlastní recepturu. Japonci už dávno věděli své Když o vánočních svátcích v roce 1584 nabídli kuchaři Filipa II. vyslancům z Japonska na závěr slavnostní hostiny…