Tag

Španělsko

Browsing

Když Maecenas, rádce prvního římského císaře Augusta, začal finančně podporovat mladé básníky, mimo jiné i slavného Vergilia, určitě netušil, že se podle něj bude jmenovat tradice přetrvávající dodnes. Ta se jen rozšířila i na další umělce, bez mecenášů by mnozí nemohli existovat, natož tvořit. Jedním z vůbec největších mecenášů minulého století byl průmyslník a filantrop Solomon R. Guggenheim (1861 – 1949). Pocházel z majetné rodiny, která se přestěhovala do USA ze Švýcarska. Původní objekt byl příliš malý Osudové pro něj bylo setkání s německou šlechtičnou Hillou von Rebay, která mu ukázala pestrý svět moderního umění. Ten ho zaujal, začal kupovat…

El Hierro, nejmenší a nejzápadnější ostrov „Kanárů“, má pouhých 269 km2, je nejméně obydlený a navštěvovaný ze všech, nejsou tu žádné atrakce, zábavní parky, několikakilometrové pláže a už vůbec ne bary a diskotéky. Neznají ho dokonce ani mnozí turisté, kteří pravidelně míří na Lanzarote, Tenerife či Gran Canaria. Zato je tu nádherná, lidmi nezkažená příroda. Najdeme tu malá jezírka, ananasové a banánové plantáže, lávové potoky, husté lesy plné borovic i krásné horské scenérie. Ke koupání svádějí také jezírka Místní lidé ostrůvku El Hierro přezdívají La Isla Chiquita, volně přeloženo „děvčátko“. Asi proto, jak je malý. Turisty to sem příliš neláká,…

Córdoba, metropole stejnojmenné provincie, není častým cílem běžných turistů, leží totiž ve vnitrozemí. Od vyhlášených pláží na pobřeží ji ovšem dělí jen asi 100 km. Rozkládá se na obou březích řeky Guadalquivir, má 300 000 obyvatel, ale v desátém století jich tu žil až milion, byla nejhustěji osídleným městem západní Evropy! Stála zde tisícovka mešit Vládnoucí chalífové Omájovské dynastie zde budovali luxusní paláce, 600 veřejných lázní, ale i pouliční osvětlení, o sedm set let dřív než v Londýně nebo Paříži! A chodilo se po vydlážděných ulicích, bylo tu 50 nemocnic, 80 škol, 20 knihoven, později i univerzita s knihovnou čítající…

Do Španělska se na podzim nejezdí jenom za mořem. Pro milovníky vína totiž sezóna začíná v září. Cílem není koupání a opalování (i když je možné, stále tu vládne teplé počasí), ale vinobraní a nákupy moku. Vinařské oblasti v této zemi se však od sebe dost liší. Tradici založili Keltové Na severozápadě, kam Golfský proud přináší chladnější počasí, najdeme spíše drsnější odrůdy, např. Albariňo a Godello. Nicméně se i ony díky specifické chuti dobře prodávají a dělají čest starobylé Galícii, kde se hlavně vyrábějí. Keltové, kteří tu kdysi zakládali první osady, by měli radost. Podle posledních archeologických vykopávek, to byli právě…

Španělský region Murcie není moc známý, přestože ho omývají dvě moře, Malé a Středozemní, takže o pláže není nouze. Hlavní turistické taháky jsou ale jiné. Leží na jihovýchodě Pyrenejského ostrova (mapa), kde jsou i slavná města, Malaga a Granada, přes velké sucho je díky důmyslnému zavlažování jednou z nejúrodnějších oblastí. Ochutnáte skvělou tresku i chobotničky Na území Murcie se pěstují hlavně citrusové plody, zelenina a luštěniny, všechny jsou součástí mnoha výtečných místních jídel, kvůli nimž sem míří kulináři z celého světa. Tradiční bývají domácí vepřové zabíjačky, jen maso se okamžitě nejí, ale udí, stejně jako ryby. Hlavně treska a tuňák jsou…

Při slově Bologna si asi skoro každý vybaví italské historické město, proslavené červenými věžemi. Jen znalci nejkrásnějších evropských pláží vědí, že stejně tak se jmenuje Playa de Bologna (někdy se používá název Playa de Bolonia) v provincii Cádiz na jihu Španělska. Měří skoro 4 kilometry, široká bývá 70 metrů, má okrouhlý tvar, obklopují ji duny a zvlněná pahorkatina. Blízko je i Gibraltarský průliv, kam se chodí na výlety. Při troše štěstí uvidíte velryby Playa de Bologna (mapa) není moc navštěvovaná a turisty skoro vůbec. Nejbližší obec je Tarifa, v jednom místě nejjižnější bod Evropy, kousek přes moře od dvou afrických měst…

Španělsko patří mezi velmi žádané letní destinace, tudíž jsou některé oblasti během července a srpna přeplněné turisty. Pyrenejský poloostrov je naštěstí velký, a tak se tam dá najít hodně lokalit, kde vládne relativní klid a pohoda. Není od věci inspirovat se tím, kam nejčastěji jezdí na víkendy a dovolenou samotní Španělé. Jedním z takových míst je Santander. Leží na severu (mapa), u Biskajského zálivu. Je hlavním městem provincie Kantábrie (španělsky Cantabria), má 200 000 obyvatel. V osmnáctém století si ho vyhlédla společenská smetánka jako místo pro letní byty. Palác je dodnes místním skvostem Přijížděli sem královna Isabela II., vévoda Amadeus…

Přesně řečeno v Museo del Prado, jeho autorem je Francisco Goya. Obraz Nahá Maja přitahuje davy návštěvníků i proto, že má další verzi, kde je úplně stejná dívka – ale už oblečená. Důvodem pro zahalení bylo veřejné pobouření, které eroticky působící portrét nádherné svlečené ženy vyvolal v tehdejší společnosti, pochopitelně nejvíce provokoval katolickou církev.  Ta s devětašedesátiletým malířem dokonce zahájila inkviziční řízení, na ně musel jít 16. března 1815, aby potvrdil autorství, vysvětlil původ a zadavatele obrazu. Oblečená varianta má stejné rozměry Co tribunálu sdělil, není známo, v každém případě nebyl nijak potrestán. Možná hrál roli jeho pokročilý věk, nebo církev raději nechtěla…

Dovolená ve Španělsku se blíží a vás zajímá, na jakých gastronomických specialitách si tam můžete pochutnat? Před časem jsme si představili některá jídla, dnes dáme přednost pití. Nápoj, který vidíte na fotografii, se nejmenuje sangria (i navzdory tomu, že se jí podobá), ale tinto de verano. O co přesně kráčí? Originál obsahuje gaseosu Tinto de verano v překladu znamená „letní červené víno“. Jedná se o směs vína a gaseosy (v poměru 1:1), což je obecný termín pro minimálně slazené limonády, sycené oxidem uhličitým. Ve Španělsku se nejčastěji používá citrónová gaseosa zvaná La Casera. Je podobná Spritu, ale je méně sladká. Tinto…

Baskicko, které leží u Biskajského zálivu i v západním podhůří Pyrenejí, patří sice administrativně Španělsku, ale spíš formálně – jeho autonomie je hodně široká. Má vlastní parlament, daňový systém, policii i úřední jazyk. Baskičtina se vyučuje na školách a hodně místních mluví jen s ní, takže domluva bývá někdy těžká. Je unikátní, nemá nic společného se španělštinou. Kde se vzala a jak vznikla, nikdo neví. Místní se od nás liší tvarem lebky Existuje řada hypotéz, o které se jazykovědci přou a nejsou schopni ji někam zařadit, žádné známé řeči se nepodobá. Mluví se s ní často i v sousední provincii…