Tag

speciality

Browsing

Na ostrov Kea jezdili zejména obyvatelé Atén. Hospodářská krize v tomto případě působila pozitivně, mnozí totiž předělali svoje letní chaty na penziony, anebo je alespoň pronajímají. Turista často nemůže čekat velký luxus, ale komu stačí postel, sprcha a kuchyň, jelikož skoro celý den tráví u moře a večer na procházce, bude spokojen. Zdejší restaurace vás finančně nezruinují Jsou tu krásné a liduprázdné pláže, k nimž vedou půvabné cestičky. Jediným problémem je komplikovaná doprava, jezdí sem trajekt z přístavního městečka Lavrion (mapa). Z Atén je to sice dál, ale obyvatelé tohoto města mají k dispozici jachty a čluny. Kdo zvolí tuto variantu,…

Dondurma je pravá turecká zmrzlina. S naší zmrzlinou ji vůbec nelze srovnávat, ale nevyrovná se jí ani ta italská. Turecká zmrzlina je zkrátka jiná. Vůbec se neroztéká, dokonce je tak tuhá, že leckdy visí v obchůdcích na háku u stropu. Prodavači ji porcují na kopečky a občas s ní před očima turistů předvádějí nevídané kousky. Ale prodává se i na váhu. Místní lidé ji tradičně konzumují vidličkou a nožem, servíruje se s medovým dortem – baklavou. Dondurma se v Turecku vyrábí z kozího mléka, cukru a nezaměnitelné ingredience z hlíz divokých orchidejí. Jde o tzv. osmanské orchideje, odborně nazývané Dactylorhiza osmanica.…

Sýr patří k nejstarším pokrmům, asi jako první se s ním náhodně seznámili kočovníci z Asie, kteří zavěšovali v kožených vacích na hřbet koní nejen vodu, ale i mléko. To se natřásáním za jízdy a díky slunci změnilo v syrovátku, v níž plavaly kousky sýřeniny. Obojí považovali za vhodný doplněk stravy, ale dál se nedostali, byli stále na cestách. Stejně jako gorgonzola vznikl ve středověku Na umění výroby tak přišli až staří Římané. Z příručky gastronoma Columelly napsané kolem roku 50 vyplývá, že už tehdy používali syřidlo, pocházelo ze čtvrtého žaludku kůzlete či jehněte. Byli i velicí experimentátoři, zkoušeli mléko…

Na mapě a z výšky je poloostrov Chalkidiki nepřehlédnutelný. Připomíná tři prsty, i proto se mu říká trojzubec Poseidona, boha moří. Patří k nejkrásnějším místům Řecka a dříve to bylo znát i na cenách. Léta sem mířili hlavně movitější turisté, mezi něž Češi, jak známo, moc nepatřili. Ovšem nouze naučila nejen Dalibora housti, ale i místní podnikatele po hospodářské krizi hodně zlevnit. Letiště je v nedaleké Soluni (řecky Thessaloniki), kam je současně záhodno udělat si výlet. Je tu toho dost k vidění – jeskyně z pravěku, antické památky, rotunda svatého Jiří, zábavní park Waterland pro děti atd. Spousta pláží se pyšní…

Kdysi jsme tento pokrm (jen psaný s b, nikoliv s p) nacházeli na jídelním lístku většiny restaurací takřka denně, pak se, bohužel, vytratil, stejně jako mnoho dalších „socialistických“. Základem názvu je perské slovo kebab (ten je u nás naopak čím dá populárnější) s tím rozdílem, že čevapčiči se připravuje z mletého masa, obvykle hovězího, jehněčího, skopového či vepřového. Často jde o jejich směs. U nás bylo čevapčiči mylně považováno za bulharské jídlo, ale existuje v mnoha recepturách pod různými názvy v Bosně, Srbsku, Chorvatsku, Slovinsku, Makedonii a jinde. Za vznik vděčí tomu, že většinu Balkánského poloostrova okupovali Turci. Povstalci, říkalo se…

Vídeňský řízek neboli Wiener Schnitzel je v gastronomii pojmem. U rakouských sousedů takovým, že je zákonem chráněný název, příprava i skutečnost, že smí být jen ze speciálně naříznuté části telecí kýty neboli ořechu. Kdyby ho restauratér zkusil udělat z – třeba i kvalitního – vepřového, čekala by ho nejen pokuta, ale i ztráta pověsti a odliv hostů, takže ho to ani nenapadne. Zajímavá a rozporuplná je historie tohoto pokrmu. Kdo vlastně Wiener Schnitzel vymyslel? Podle Cimrmanova Českého nebe za ní stál maršálek Radecký, ten si v Itálii oblíbil specialitu cotoletta alla milanese, maso obalené parmezánem, a šetrně nahradil drahý sýr…

Návštěva ostrova Bali se stala hitem, hlavně na jaře, kdy je tady něco jako hlavní sezóna (i když teplota se celoročně pohybuje kolem 28 stupňů), sem míří mraky turistů. O jeho krásách jste se už v našem TravelPortal.cz Magazínu mohli dočíst, ovšem zatím nepřišla řeč na výlety do zajímavých míst, kam se odsud dá vydat. Jedním z nich je nedaleký ostrov Flores, kde lze narazit na četné výjimečnosti, které nikde jinde na světě nenajdete, navíc i na krajinu, v níž je civilizace takřka neznámým pojmem. Domorodci tu žijí v souladu Ve vesnicích s prostými dřevěnými chýšemi žijí původní domorodé klany ve vzájemné…

Obchodníci po celém světě se zuby nehty snaží udržet stávající zákazníky a získat nové. Zkoušejí kdeco a pouštějí se do nejrůznějších neobvyklých experimentů. Výjimkou nejsou ani podnikatelé ze sféry gastronomie. Odvaha přijít s něčím novým je věc jedna a skutečně uspět druhá. Ale Daurgu Raa, obyčejný majitel rychlého občerstvení u autobusové zastávky v indickém městě Rajamahendravaram, svým nápadem prorazil. Veřejnost láká do jeho provozovny doslova „žhavý“ hit. Nabízí totiž fire paan. Ve studené formě nahrazuje léky Paan je v Indii po celá tisíciletí symbolem pohostinnosti, obecně je v kultuře jihovýchodní Asie velmi populární. Ačkoli se konzumuje, nejedná se o pokrm…

Poloostrov Samaná, administrativně spadající pod Dominikánskou republiku, byl až do roku 2007 nejen prakticky neznámý, ale i turisticky zcela nedotčený. Situaci změnilo vybudování letiště, díky kterému se počet zahraničních návštěvníků zmnohonásobil, hlavně od ledna do března už trochu praská ve švech. V tuto dobu lze totiž spatřit tisíce keporkaků, jimž se říká zpívající velryby. To proto, že při páření, kvůli němuž sem připlouvají, vydávají hlasité zvuky připomínající zpěv. Na nedalekém ostrůvku se točila známá reklama Většina zvědavců po jejich spatření zase odletí. Zůstávají ti, co vědí, jaké krásy tento malý kousek země (40 km dlouhý a 15 km široký) nabízí.…

Stejně jako mají Italové těstoviny a Francouzi zase bagety, tak Makedoncům nikdo nevezme jejich Stanušinu. To je proslulá odrůda červeného vína, kterou nenajdete nikde jinde než právě v Makedonii. Stanušina znamená v překladu Makedonská dívka. Jde o starou autochtonní (původní, nešlechtěnou) odrůdu vína, jež opravdu neroste v žádném jiném koutě světa. Je to „poklad“ Tikvešského regionu, který se nachází v údolí řeky Vardar. Tikveš (mapa) patří k nejsušším oblastem Makedonie, což dokládá i jedna stará dochovaná legenda. Ta praví, že tam kdysi bývalo více vína než vody. Je Stanušina skvělá i díky svěcené vodě? Ve starověku místní lidé toto víno považovali…