Tag

starověké město

Browsing

Starověký Termessos leží, lépe řečeno se vypíná, zhruba 30 km od tureckého letoviska Antalya v nepřístupné krajině. Je opředen řadou mýtů a vybízí k celodennímu výletu. Tvrdí se, že jde o jediné město, které legendární vojevůdce Alexandr Veliký nedokázal dobýt, což ale není tak úplně pravda. Je fakt, že se poblíž utábořil a vyslal k němu průzkumný oddíl. Ten zjistil, že úzká přístupová cesta se dá bránit i s malým počtem vojáků. Navíc národ Solymů, který zde tenkrát žil, měl pověst obávaných bojovníků, zmiňoval je už Homér. Takže panovník usoudil, že je zbytečné ztrácet vojáky a zdržovat se, izolovaný Termessos…

Řecko je díky tomu, že patřilo ke kolébkám světové civilizace, přeplněno památkami. Mezi ty turisticky méně známé, ale zato historicky nejvýznamnější patří město Epidaurus. Spadá do regionu Argolida (neboli Argolis) na poloostrově Peloponés. Už při založení v době bronzové bylo známé díky zdravotním účinkům, údajně zde sídlila mytická bohyně, která měla moc uzdravovat. Později se město stalo kultovním hlavně díky léčiteli Asklépiovi, který je u nás známý spíš jako Aeskulap. Začal tady provozovat praxi a díky němu je Epidaurus (mapa) uznávaným místem, kde vzniklo antické lékařství. Inspiroval se Asklépios Egyptem? Jeho „vynálezem“ je dodnes známý symbol – hůl obtočená užovkou. Mnozí…

Súdán byl od roku 1989 světově izolovaný kvůli nelítostnému diktátorskému režimu Umara al-Bašíra, který uchvátil všechnu moc. Ani dnes se to v něm turisty nehemží. Individuální návštěva se proto stále nedoporučuje, ale tato africká země se začíná čím dál víc objevovat v nabídce cestovních kanceláří. Částečně i proto, že konflikty, které se tu odehrávaly, byly víceméně etnické či kmenové a cizinců se až tak netýkaly. Jedním z hlavních lákadel je torzo starověkého města Meroe, kdysi metropole království Kuš. Archeologické práce, které v Súdánu začaly roku 1902, objevily kromě jiného 200 pyramid! Navíc odhalily budovy a ulice, chrámy zasvěcené bohu Amonovi, přepychové…

Starověké Mykény, které leží necelých sto kilometrů od Athén, měly společný osud s Trójou. I o jejich existenci se pochybovalo a objevil je stejný archeolog – Heinrich Schliemann. Podobně jako předtím na Homéra se spolehl na starověké texty Aischyla a Euripida a podle nich je hledal. Podařilo se mu opět umlčet pochybovače a odkrýt známou Lví bránu a také pět hrobů, v nichž „odpočívaly“ kostry zcela obložené zlatem. Komu patřila zlatá maska? Nejzajímavějším nálezem byla maska, tu pojmenoval Agamemnónova, po bájném králi. Později se ale zjistilo, že je o čtyři sta let starší. Komu patřila, to se dodnes neví. Heinrich Schliemann…