Tag

víno

Browsing

Když portál European Best Destinations vyhlásil výsledky ankety, v níž turisté rozhodli, že nejkrásnější pláží Evropy je Galapinhos u portugalského Setúbalu, nešlo o překvapení. Nejen pro ty, co ji osobně navštívili, ale pro všechny, co do této země jezdí. Češi zatím objevují Portugalsko pozvolna, obvykle míří na jeho nejjižnější výběžek, do oblasti Algarve s hlavním městem Faro. I když určitě budou spokojení s plážemi, vodou i koupáním, je tato destinace místy lidmi „našlapaná“, což nemusí každému vyhovovat. Nedaleký klášter nabízí úžasný výhled Přitom řadu půvabných pláží lze nalézt v blízkosti Lisabonu. Pláž Galapinhos (mapa) mezi ně také v podstatě patří,…

Zdalipak víte, že francouzská kuchyně patří pod UNESCO? Tato organizace ji totiž v roce 2010 prohlásila za „nedotknutelné kulturní dědictví“. Stala se i kolébkou luxusní „haute cuisine“, vybraných delikates, podávaných ve špičkových restauracích. Navíc firma Michelin každoročně vydává gastronomického průvodce, uznávaného jako světově nejvyšší ocenění kvality restaurací. Hvězdy, které uděluje, jsou pro ně obrovskou reklamou. Tento věhlas nejspíš souvisí i s tím, že konzumace jídla – a k němu pochopitelně vína – je pro každého Francouze rituálem. Vychutnávají si ho nejen vybraným jazýčkem, ale i nosem a také očima. Večeře, kdy se celá rodina sejde pohromadě, trvá obvykle nejméně hodinu,…

Sýr patří k nejstarším pokrmům, asi jako první se s ním náhodně seznámili kočovníci z Asie, kteří zavěšovali v kožených vacích na hřbet koní nejen vodu, ale i mléko. To se natřásáním za jízdy a díky slunci změnilo v syrovátku, v níž plavaly kousky sýřeniny. Obojí považovali za vhodný doplněk stravy, ale dál se nedostali, byli stále na cestách. Stejně jako gorgonzola vznikl ve středověku Na umění výroby tak přišli až staří Římané. Z příručky gastronoma Columelly napsané kolem roku 50 vyplývá, že už tehdy používali syřidlo, pocházelo ze čtvrtého žaludku kůzlete či jehněte. Byli i velicí experimentátoři, zkoušeli mléko…

Stejně jako mají Italové těstoviny a Francouzi zase bagety, tak Makedoncům nikdo nevezme jejich Stanušinu. To je proslulá odrůda červeného vína, kterou nenajdete nikde jinde než právě v Makedonii. Stanušina znamená v překladu Makedonská dívka. Jde o starou autochtonní (původní, nešlechtěnou) odrůdu vína, jež opravdu neroste v žádném jiném koutě světa. Je to „poklad“ Tikvešského regionu, který se nachází v údolí řeky Vardar. Tikveš (mapa) patří k nejsušším oblastem Makedonie, což dokládá i jedna stará dochovaná legenda. Ta praví, že tam kdysi bývalo více vína než vody. Je Stanušina skvělá i díky svěcené vodě? Ve starověku místní lidé toto víno považovali…

Jíte rádi rychle a na stojáka? Není to sice úplně nejzdravější záliba, ale zato odpovídá dnešní uspěchané době. Vydáte-li se v dohledné době do New Yorku, nezapomeňte navštívit nově otevřenou japonskou restauraci Ikinari Steak, v níž si můžete pochutnat na opravdu luxusních steacích. Ale pozor – budete je muset sníst výhradně vestoje! Oběd či večeře vám zabere necelou půlhodinu V podniku Ikinari Steak (mapa) totiž nemají žádné židle. Ne, že by si je nemohli z finančních důvodů dovolit, je to jednoduše záměr. Pokud si myslíte, že se jedná o nový fitness trend, mýlíte se. Majitel Kunio Ichinose chce, aby se v provozovně vystřídalo co nejvíce…

Kromě bílých doverských útesů se na světě najde jen málo míst, která každý na první pohled z dálky pozná. Jedním z nich je Stolová hora v Kapském městě, tedy pokud je vhodné počasí. Na to měl smůlu slavný portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz, první Evropan, který by ji mohl v roce 1488 obdivovat, kdyby ovšem tehdy nepršelo a pobřeží nynější Jihoafrické republiky nezahalovala mlha. Když se štěstím minul zrádné útesy, napsal do deníku, že nehostinné pobřeží není vhodné k životu. Je fakt, že trvalo 164 let, než ho obsadili Holanďané, jejich vliv je tu stále patrný. Túra bez průvodce se může…

Skutečnost, že se v mnoha církevních svatostáncích pěstuje víno, je všeobecně známá. V těch anglických dokonce vyrábějí whisky, jež vznikla na popud krále Jakuba IV. v opatství Saint Andrew’s. V sousedním Rakousku však mniši zašli ještě mnohem dál! Na území tohoto státu snad neexistuje klášter, jenž by neměl nějakou gastronomickou specialitu, na kterou láká i čistě ateistické turisty. Zda jich je víc než těch, co přijíždějí především za duchovními zážitky či obdivovat architekturu starých staveb, je těžké říci, ale specialit je opravdu hodně a různých. St. Lambrecht je proslulý jelením salámem Všechny mají jednu věc společnou. Jde o čistě přírodní…

Takzvané botrytické víno je u nás téměř neznámé. Přitom jde o mimořádně kvalitní mok, o čemž svědčí skutečnost, že cena jedné láhve dosahuje u zvlášť povedených ročníků až statisícových hodnot! Název pochází z latinského pojmenování ušlechtilé plísně botrytis cinerea, která za určitých okolností napadá révu a tím způsobuje zvýšení koncentrace určitých látek obsažených v přezrálých hroznech. Snižuje v nich zároveň obsah vody, potlačuje kyselost a podstatně zvyšuje obsah cukru, takže nakonec díky hnilobě vznikne sladké, na jazyku se rozplývající hodně aromatické víno. Podmínkou jsou scvrklé hrozny Botrytické víno se nedá pěstovat všude. Botrytida musí mít k tomu, aby začala působit tak, jak je zapotřebí, vytvořeny…

Potravin zakázaných Evropskou unií je hodně, ale většinou se omezení týkají názvu, nikoliv pokrmu samotného. Výjimku tvoří sýr casu marzu ze Sardinie, a není divu! Na jeho „výrobě“ se totiž významně podílejí larvy sýrorodky drobné (Piophila casei), přibližně 4 mm dlouhé mouchy, které v bochníku sýra vyrůstají a pečlivě ho rozžvýkávají. Kdo pochybí, musí na pohotovost! I díky tomu casu marzu ve finále vypadá, jako by ho už někdo předtím jedl, což je do jisté míry pravda. Larvy hmyzu se z mléčné krusty odstraní až samotnou konzumací, která má svá pravidla. Na ně je konzument upozorněn předem. Hlavní podmínkou je…

V posledních letech je patrný trend, kdy lidé v zimě neutíkají do teplých krajin jen na týden nebo dva, ale až do jara. Ti, co nejsou moc nároční, zvolí asijské destinace či méně známé ostrovy v Karibiku, kde je levné jídlo i ubytování, ovšem obvykle nemají „evropskou“ úroveň. To se týká hlavně potíží s připojením k internetu, hodně „uprchlíků před nevlídným počasím“ totiž především po večerech normálně pracuje a třeba i na dálku řídí své firmy. Tito jedinci se rozhodnou spíše pro „civilizované“ země, zejména pro Nový Zéland a Austrálii, v níž je navíc díky její rozlehlosti více možností strávení volného…