Chystáte se do Belgie? Ať už se vydáte do Bruselu, Antverp, Gentu, Charleroi, Brugg či Lutychu a zavítáte do některé z místních restaurací, narazíte v jídelním lístku na položku salade liégeoise. Jedná se o lutyšský salát, pocházející ze stejnojmenné, nejvýchodnější belgické provincie. Postupem času se z něj stalo národní jídlo, jehož věhlas navíc překročil hranice celé země. Obsahuje zelené fazolky i slaninu Lutyšsko (neboli Lutych, francouzsky Liège) sousedí s Nizozemskem, Německem a Lucemburskem. Největším městem provincie je Lutych (mapa) s nádhernou soudní budovou, katedrálou svatého Pavla či moderním vlakovým nádražím Guillemins. Mimochodem – seznam nejzajímavějších a nejvýhodnějších zájezdů do Belgie naleznete ZDE. Ale zpátky k salade…
Když se podíváme do kalendáře, uvědomíme si, že se pomalu a jistě blíží Velikonoce 2018! A spolu s nimi – pro většinu z nás – čtyři dny volna. A to je velká výzva! Aniž bychom si museli brát dovolenou, můžeme vyrazit na zajímavý, klidně až čtyřdenní zájezd do ciziny. Vzhledem k tomu, že v termínu od 30. března do 2. dubna 2018 se v evropských přímořských letoviscích ještě nevykoupeme, doslova se nabízí návštěva atraktivních měst, lokalit a atrakcí. Prostudovali jsme nabídku více než 90 cestovních kanceláří a vybrali jsme pro vás pět tipů na poznávací zájezdy do zahraničí. Třeba vás některý z nich zaujme a rozhodnete…
S příchodem roku 2018 došlo ve světě k mnohým změnám. Mimo jiné se nepatrně změnila mapa Evropy. Důvod? Belgie se lehce zmenšila, Nizozemsko naopak krapet rozrostlo. Mezi těmito zeměmi totiž začala platit dohoda o drobné úpravě hranice. Díky smlouvě z roku 2016 získává Nizozemsko dva poloostrůvky na řece Máze o rozloze 16 hektarů a Belgie jeden tříhektarový poloostrůvek. Jedná se o neobydlená území. Dohoda má vyřešit komplikace, které způsobily úpravy této řeky v 60. až 80. letech minulého století. Pašeráci drog mají konečně utrum Řeka Máza, jež byla od poloviny 19. století přirozenou hranicí mezi Belgií a Nizozemskem, se totiž kvůli zlepšení splavnosti kanálů před padesáti…
Pokud bychom hledali zemi, kde se prolíná nejvíc kulinářských zvyků, jedním z favoritů by jistě byla Belgie, a to nejen proto, že zde žijí dva různé národy – Vlámové a Valoni. První jsou potomky Nizozemců, kteří nepatří, co se pokrmů týče, mezi vyhlášené experimentátory, spíš si potrpí na klasiku. Jednou z nich je vlámská kachna, upečená v troubě. Chutná ale skvěle! Na rozdíl od naší se do ní totiž přidává na kostičky nakrájená anglická slanina, mletý pepř (s tím se rozhodně nešetří) a sušená mateřídouška. Servíruje se obložená kuličkami hroznů. O hranolky se přetahují se sousedy Pestřejší je valonská kuchyně,…
Pokud bychom hledali pivního konkurenta, jedním z horkých favoritů by byla Belgie, která má navíc přibližně stejný počet obyvatel. Vyrábí se tu více než 750 druhů chmelového moku! Navíc se po celé zemi – v různých městech – každý měsíc konají pivní slavnosti, jen v turistickém průvodci jich napočítáme padesát! Některé jsou zajímavé a pro nás neznámé. Například Opstalse Bierpallieters, víkend spontánního kvašení, k ochutnání je sto piv, založených na spontánní fermentaci. Akce se koná každoročně koncem května. Každé pivo si žádá jinou sklenici Belgičané neznají půllitry ani „tupláky“, mají ve zvyku pít každé pivo z jiné skleničky. Většina je o…
Smažené (nebo fritované) hranolky jedí miliardy lidí na světě, ať už samotné, nebo jako přílohu. O prvenství receptu se pře řada zemí, což je dělá ještě zajímavějšími. Než se k nim dostaneme, musíme začít u brambor, z kterých se dělají, i jejich historie je zajímavá. Mělo se za to, že je do Evropy přivezl Kolumbus, což je ale velký omyl. Harriot málem všechny otrávil Je fakt, že Kolumbus obohatil Evropu o nové plodiny (kukuřici či fazole), ale brambory pocházejí z Peru, kam se nikdy nedostal. To, co se za ně považovalo, byly jim podobné batáty. Jako první ochutnal brambory španělský…
Některá města si nelze představit bez soch, které ještě víc přispěly k jejich slávě, ať už je to David ve Florencii, Ježíš v Riu, socha Svobody v New Yorku a další. Nejbláznivější je ale jistě Manneken Pis, čurající chlapeček, chlouba Bruselu. Najdeme ho asi 240 metrů od Grande-Place, náměstí, které je i historickým centrem. Má se za to, že jeho první, kamenná verze tu stála už ve čtrnáctém století. O motivu a původu tohoto – v puritánském středověku kontroverzního – díla koluje několik legend. Nepřátelé měli mokré hlavy Nejrozšířenější je, že malý, dvouletý vévoda Godfried II. Brabantský podporoval při boji…
Zajídá se vám už klasické máslo? A margarín není zrovna vaším „šálkem čaje“? V tom případě to chce zkusit něco – pro vás – nového! Jestliže máte rádi ovoce, vydejte se do Belgie a ochutnejte tam sirop de Liège neboli jablečné máslo. Zní to zvláštně, ale opravdu si ho můžete namazat na chleba a užít si tak nevšední snídani nebo třeba svačinu! Mléčné složky v něm nenajdete Jablečné máslo je vysoce koncentrovanou formou jablečné omáčky či šťávy, která vzniká dlouhým a pomalým vařením. Výsledek má hnědou barvu a mnohem větší trvanlivost než u nás oblíbené jablečné pyré. Neobsahuje žádné mléko, název je…
V posledních letech je stále populárnější cestování nebo putování za určitým typem objektů – například po sakrálních stavbách, za památnými stromy či rozhlednami. V příhraničních oblastech Francie a Belgie se dá dokonce zorganizovat výprava za zvonicemi. Belgické zaujaly dříve Na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jich v současnosti figuruje šestapadesát. V belgických Flandrech a Valonsku jich najdete třiatřicet, v severofrancouzském kraji Nord–Pas-de-Calais a v Pikardii jich stojí třiadvacet. Belgické zvonice byly, až na jednu výjimku, zapsány dříve, již v roce 1999, o šest let později pak byla oblast rozšířena přes hranici do Francie… Většina staveb je světských Zvony se od…
Jsou města, která se mohou pochlubit bohatou historií i památkami, přesto o nich většina lidi (nejen u nás) vůbec neví. Jedním z nich je Tournai v Belgii. Přitom jde o druhé nejstarší v zemi. Leží jen kousek – asi 7 kilometrů – od francouzských hranic v provincii Henegavsko. Kvůli poloze na pomezí tří mocných států mnohokrát změnilo „majitele“, což se často neobešlo bez boje; poškodili ho i němečtí okupanti. Belgie ho získala po delších jednáních 15 let od podepsání Vestfálského míru – v roce 1673. Do té doby bylo Tournai součástí Nizozemského království a jmenovalo se Doornik. Nejen v Paříži stojí Notre-Dame…